Opětovaná láska Eddieho Munsona

Každý den je ten samý

Ležela jsem v posteli a říkala si jestli má cenu tohle dále snášet... Každý den se děje to stejný. Vstát, najíst se, čtení romantických knih, horká sprcha a jít zase spát.

Budík vedle mě na stolku začal vyzvánět strašlivý zvuk, který odjakživa nenávidím. Po leknutí ze kterého mi začalo bušet srdce jako o závod jsem se konečně zpamatovala. Vstala jsem, dobelhala jsem se ke skříni s oblečením.
Asi deset minut jsem jen tak do ní civěla až jsem si konečně vybrala oblečení.

(Tohle si vzala na sebe :) Můžete si představit něco jiného pokud chcete ale takhle je to celkem pěkné )

Jen jsem se převlékla, zaslechla jsem jak mi kručí v břiše. To bylo samozřejmostí, jelikož jsem cítila palačinky které mi máma zrovna připravila.
Seběhla jsem schody jak orangutan, div jsem se sebou nesekla jak jsem se hnala.
,, To máš až takový hlad Brie? " mamka se zachichotala a položila mi talíř s palačinkami přede mě na stůl.
,, Někdy ten hlad snad mít musím." usmála jsem se a s radostí se pustila do těch nadherných palačinek.

------------------------------------------
Popadla jsem batoh a vyrazila ze dveří ven.. Někdy si fakt říkám že se divím proč jsem se nenarodila jako opice když se tak chovám... Musela jsem se nad tím zasmát.
Nasedla jsem si na kolo a vyrazila do školy.
------------------------------------------
První hodina byla nudná.. Fyzika..
Kdo by chtěl mít jako první hodinu fyziku když je tak náročná.
Zbytek hodin nebylo o moc lepší. Už jsem byla ráda že konečně vypadnu z lavice a dám si nějaké jídlo.
Když jsem vešla do cafeterie viděla jsem jak jeden kluk stojí na stole a dělá legrační obličej. Když jsem se zasmála došlo mi že to bylo až moc nahlas jelikož se ten kluk na mě otočil s úsměvem od ucha k uchu. Netrvalo dlouho když najednou zamrzl.. A upřeně se na mě díval. Jako kdyby viděl anděla nebo tak něco. Pak se podíval k zemi a odkráčel po stole a sedl si ke stolu.
Když mě došlo jak dlouho tam stojím a civím před sebe, ohrabala jsem se a šla si pro jídlo.
S tácem jsem si sedla u stolu kde jsem nikoho neznala.
Když jsem dojedla půlku jídla co jsem si nandala na tác všimla jsem si že vlastně sedím hned naproti tomu klukovi.
Díval se na mě s pootevřenou pusou, ale kdykoliv jsem se já na něj podívala, uhnul pohledem. Říkala jsem si jestli náhodou není do mě zamilovaný ale na to jsem se pousmála jaký blbosti si vymýšlím..
Po dojedení jsem vrátila tác a nenápadně jsem se na něj podívala. Ne že bych se mi líbil, to ne. Jenom jsem chtěla vědět jestli na mě zase zírá. Samozřejmě, zíral na mě jak na blázna.
Zakroutila jsem hlavou při zírání do země a odešla z cafeterie.
Vysvobodila jsem své kolo ze zámku a ucítím na rameni horkou ruku.
Otočila jsem se a viděla jsem Mikea s Dustinem.. S těmi jsem se dlouho nebavila, chovali se jak malí a přitom mi je jen osmnáct. Ani zdaleka jsem ještě nebyla dospělá ale lidí se po nějakých věcech mění..
,, Brie? Potřebovali bychom s tebou o něčem mluvit" zašeptal Mike,, O samotě " dodal Dustin. ,, Jo jasně" kývla jsem a všichni tři jsme šli někam za školu.
Nikdy jsem tu nebyla a asi toho lituji. Bylo tam strašně moc klidu. Zaujmul mě ten les za hřištěm. Určitě se tam někdy podívám.. Najednou mě Dustin vyhrabal z nejlepší činnosti, přemýšlení..
,, Brie, máme pro tebe dobrou a špatnou zprávu-" než to Dustin dořekl Mike dodal,, Vždyť máme jen dobrou Dustine" vyjekl na Dustina. Já jen čekala a na oba zírala.
Oba se na mě otočili a mě došlo že mi vlastně položili otázku. ,, Tu dobrou první " jo, já vím, každý by řekl tu špatnou první ale já mám zvyk dělat vše opačně. Někdy to je dobrý někdy zase hrozný.
Dustin se rozzářil ,, Někdo pohledný se nám zamiloval " dořekl to a já ho spálila pohledem ,, A co já s tím mám co dočinění? " . Dustin s Mikeem na mě podívali pohledem který říkal " To jako myslíš vážně?! " . Dustin vrátil svůj rozzářený pohled ,, S tebou to má dočinění takové že se ten "pohledný" zamilovaaal..... DO TEBE " .
Povytáhla jsem obočí jelikož mě do myšlenek hned spadl ten kluk který na mě tak zíral.
,, Určitě víš o kom jde" Mike se ďábelsky usmál ,, Ne a ani mě to celkem nezajímá " objala jsem je ,, Mějte se děcka " a zamávala jsem jim.
Když jsem vyjížděla na kole párkrát jsem se na ně hlavou otočila, oba na mě koukali.. Ale.. Viděla jsem jak k nim jde ten kluk. S téhle dálky co jsem už od nich byla měl ty vlasy tak nádherné.. Tak krásně lesklé.. Najednou jsem uviděla že se otočil směrem ke mně. Otočila jsem hlavou směrem k řídítkům tak rychle jak světlo dorazí na zeměkouli a jela jsem rychle domů.
------------------------------------------

Zabouchla jsem za sebou dveřmi a běžela do pokoje. Hodila jsem tašku k posteli a sedla si vedle ní.
Hlavu jsem měla plnou toho co se dnes stalo. Jen jsem se přistěhovala a už tohle. Byla jsem aspoň ráda za to že mám Mikea a Dustina. Jsem ráda že se hned se mnou první den spřátelili, jinak bych byla na to všechno sama..
Převlékla jsem se do jiného oblečení, do něčeho pohodlnějšího.

(Toto měla na sobě, jen pro představu. Víte co ;) )
Zbytek dne nebyl moc záživný. Jedla jsem a jedla, furt jsem měla na něco chuť. U toho jsem četla nebo se dívala na televizi ale tam toho moc není takže jsem zůstala u knih. V pokoji mám velkou skříň s knihami která mi vždy ukazuje že to vše budu číst snad až do smrti.
Byl už večer takže přišla únava. Ale moc se mi spát nechtělo, furt jsem měla v mysli toho kluka a ne a ne ho dostat z hlavy. Celkem mě to už štvalo..
Z mých myšlenek mě zas něco probudí, ale ne zvuk který slyším furt ale je to něco nového. Slyším Dustina ve vysílačce jak říká ,, Brie? .. Brie? Sakra, já vím že tam jsi. Přepínám.. " došla jsem pro vysílačku a vyjekla,, Co je zas Dustine, snažím se spát sakra"
,, To je super ale chci ti doříct to co jsem ti chtěl říct " vydechla jsem, jelikož jsem věděla že když si to od něj neposlechnu tak se ho nezbavím.
,, No tak mi to už řekni tedy.. "
,, Takže jak už víš jeden můj kámoš se do tebe zamiloval, ehm teda nevím to jistě ale vypadal dost na to.. " začal Dustin
,, A ta špatná? "
Dustin se nadechl ,,No je to spíše divná zpráva.. "
,, tak. To. Už. Řekni. Dustine! " vyjekla jsem.

,, No, ten co se do tebe zamiloval.. No prostě s Mikeem jsme našli u něho doma jeho deník a poslední záznam je ještě z dneška'' dořekl. Chvíli bylo ticho a on poznal že chci aby to přečetl.. A tak začal číst.