Malatya->Van
Tak to, že jsme dožili rána, je pro mě fakt záhadou, protože jsme spali u borca, co nám vykládal, jak umlátil v USA týpka baseballovou pálkou a pak utekl zpátky do Turecka.
Každopádně, moc výborně nás pohostil i s jeho starou a prostě to bylo strašně fajn.
Velmi bizarní mi přišlo, že paní byla zahalena úplně celá, Jiřímu ani ruku nepodala, ale pak se tam s naším hostitelem ochmatávali jako dvě patnáctky.
Nejlepší na tom bylo, že měl na výběr ze dvou druhů záchodů. U toho evropského nefungovalo splachování. Ale neva, radši si u kýblování urvu záda, než abych při ztrátě rovnováhy spadla do sraček.
Těhotní nejsme, ale čím blíž jsme východu, tím horší jsou moje střevní potíže. Jiřinu taky furt pálí prdel, protoze tady mají strašně dobré pálivé papričky a podávají je úplně ke každému jídlu.
Včera jsem poprvé koštla Baklavu a Tulumbu a miluju to. Nebo jakože Baklavu jsem asi už měla, ale Tulumbu. To chutnà jak úplně čerstvě vysmažené koblížky, takže asi zajedu někdy k teté Věře na ty její domácí.
Další místní velmi častá zvyklost je zavolat kámošovi o kterém si dotyčný myslí, žr umí anglicky, říct mu, že stopnul dva turisty a dát nám je k telefonu. Každá tato eskapáda skončí zjruba do devíti vteřin větou "sorry, i dont understand, bye".
Potom většinou následuje videohovor, kdy řeknem "hello" zamáváme, oni se začnou strašně smát a to je jako celá pointa.
Více, než slušnost je si tady s nima zakouřit, když nabízejí. Což se dost blbě kombinuje s tím randálem, co mám ve střevech.
(10:28) 2 stopy, dva čaje zadarmo. Postižený týpek a borec co nám chtěl dát ciga
Oni se o nas tak neskutecne staraji!! Furt nam neco nabizeji. Ted jsmefostali lizatk a čaje. Furt nam nabizeji penize. A uz nemusime ani stopovat, protoze ti benzíňáci se ptají za nás. Náš nejdelší stop pro dnešek byl tři minuty.
Po lízátkách jsme dostali energeťák a oběd.
Borcovi se rozbilo auto, nebo cosi, nějake problemy, takže nas asi budou stavět cajti. To jsem teda víceméně odhadla, protože turecky neumím. Chillivat na posteli v kamionu je super.
Borec nám koupil hodně vražedné kombo a to jsou třešně a cigára.
Starý mě prosil ať ho nakopu doprdele, ať se mu líp drží kyselo.
Normálně teď jsme na benzině, kde je normální toaletiště i sracák. Zato jim ale nefunguje světlo, ani zámek a nemají tam štětku. Přičemž to poslední je hlavně jejich mínus. Ikdyž možná je lepší, že tam nefunguje světlo, když tam není štětka.
S kamioňákama se dá peckovně pokecat. My na ně anglicky, turecky, česky, rusky, německy. Oni teda jenom turecky, ale na pouze pozorovatele to musí půdobit, že řešíme velmi intelektuální témata. Gró tady těch zdlouhavých rozhovorů je zopakovat s otazníkem dvě, až tři poslední slova, načež je řidič hlasitěji zopakuje a my jednohlasým "aaah" uvědoměle pokýveme hlavou a uznale dodáme "okej".
Já se pak většinou zeptám: "co říkal?" Ovšem touto otázkou jenom plýtvám vzduchem, protože starý taky nikdy neví. :D
Typek se mě zeptal, jak se jmenuju. Tak jsem zřetelně řekla, že Barbora. Ozvalo se "Aaaaa Marlbora."
Takže od teď jsem Marlbora, nice to meet u.
Viděli jsme začátek i konec duhy a jsme 200km od Sýrie.
(20:32) 550km, schválně za jak dlouho chytneme SNAD poslední stop do Van.
(21:12) stopli jsme maršutku, kde se nám vyskytuje další profese, kterou jsem nazvala security/podavač peněz. Vyskytuje se při jízdě ve dvojici s Rozměňovačem. Když je narváno a někdo platí, tak Podavač je podá řidičovi. Pokud jsou bankovky moc velké, pods je Rozměňovačovi, který je rozmění a Podavač část peněz pro řidiče podá řidičovi a zbytek zpátky platícímu. Zastává funkci securit. Moc se neliší od těch co známe z barů. Prostě tam jenom stojí a tváří se strašně důležitě.
Dneska spíme na hotelu, kdy cena pro dvě osoby i se snídaní byla 20€, tak jsem si říkala, jaká to nebude stoka. No je to fancy jak cyp. Aj papuče jsme dostali, je tu lednica, televiza, větrák. EVROPSKÁ TOALETA!! A celé je to v takovém tom mírně kýčovitém anglickém stylu.
V závěru si chronologicky zrekapitulujeme ty devadesátky, co se mi odehrávají ve střevech:
Pálivé jídlo -> sračka -> pohled na turecké hajzly -> zácpa -> sračka -> zácpa -> sračka -> grcání -> sračka -> endiaron -> moruše -> sračka -> sušené houby na střevní potíže, co nám dala Jirkova mamka -> balanc -> třešně, čaj, asi 78 cigaret (nesuďte mě, jiný kraj, jiný mrav) a aby to mělo pořádné vyvrcholení, jsem na to před spaním sežrala tři čerstvé stroužky česneku, protože maturitu z moudrosti jsem nedala.
***
Posílám pusu, jak z autobusu a pokusím se kroti tu toaletní těmatiku.
Najeto: 550km
Pěšo: 7,5km
YOU ARE READING
trip advisor
RandomČest, na Frerrad stories jsem už stará, tak Vám tady jebnu aspoň moje poznatky z letošního stopování, protože se tady při čekání na auta, stejně nic, než psaní moc dělat nedá. (Jedeme přes Bulharsko, Turecko a Írák do Gruzie. Takže pokud příběh neb...
