Den pátý
Bolu -> Cappadocia
(7:37) On se se mnou hodně rozejde. Už ani nevtipkuje tak jako to bývávalo. Říkala jsem, že tohle bude zlomové. Každopádbě jsem si myslela že to přijde třeba za dva týdny. Je to ponorka?
Už stopujem dvě hodiny a půl hodiny jak mentálové, takže jsme tuto prekérkz vyřešili tak, že jsme zavolali té čajce, jestli by nás neodvezla na gas station a snad to bude lepší.
Bylo. Čím víc východ, tím milejší lidé a tím horší hajzly. Už tak dobré dva dny jsem neviděla sracák, takže už chápu ty pochybné obchodníky, kterým vždycky chybí aspoň jedna část těla, co prodávaj kaoesníky úplně všude.
Trochu se stydím za to, že jsme si dneska vzali dva bolty.
Petrol station personál stopuje s náma a za každou cenu se nám snaží najít někoho, kdo nás odveze. Je to strašně milé. A rychlé.
Pno lidí nás zavezlo někam úplně doprdele, protože prostě jazyková bariéra.
Potkali jsme supr čajku z francie a pak nějakou jinou zcestovalou borku a byly obě hrozně dobré. Jak jsou v tom autě ženy, tak se hned bojím míň.
Protože jsme nevěděli, kde skončíme, spali jsme v hotelu. Specifikuji.. ve stodole, kde bylo 6 postelí a síťka v okno ďouře. Kouptlna byla taky supr. Kyblík s vodou, ale dokonce i hadica. Nebylo by to tak chujové, kdyby voda tekla z hadice a nestříkala ze zdi. Každopádně stodola byla hned pod mešitou, takže jsme to měli včetně koncertu v 5 ráno ❤️
(22:38) Dneska se nám stala jedna zajímavá věc a to ta, že jsme už druhý den bez alkoholu, což mně, osobně se nestalo třeba 3 měsíce. A je to super!!
Najeto: 480km, 6aut
Pěšo: 7,3km
YOU ARE READING
trip advisor
RandomČest, na Frerrad stories jsem už stará, tak Vám tady jebnu aspoň moje poznatky z letošního stopování, protože se tady při čekání na auta, stejně nic, než psaní moc dělat nedá. (Jedeme přes Bulharsko, Turecko a Írák do Gruzie. Takže pokud příběh neb...
