První den
přílet do varny, fajní borci nám koupili jízdenky v busu z letiště a jeden z nich říkal, že měl přítelkyni v čr. Potom jsme šli do centra a tancovala tam nějaká sekta na festivalu jidla a pití. Pivo nám načepovala osmiletá holčička. šli hrát stolní hry do Moonlight baru. Hrát stolní hry, co neznám, v azbuce je fakt randál. Ty lidi to se mnou asi moc nebavilo, tak jsme dohráli a šli dohajzlu. Pak přišel ten týpek u kterého jsme měli bydlet. —> Martin, vypadal jako můj taťka. Zavedl nás s týpkem (co zase vypadal jako Tomík od Markét) na byt, kde jsme měli bydlet s english manem. English man smrděl jak hajzl stejně jako ten byt, ve kterém jsme bydleli. Bylo nám doporučeno dobře zavírat dveře, jinak se na nás půjdou v noci podívat švábi. Měla jsem podezření, že srát se chodí k sousedům, protože tam nebyl hajzl papír a moji teorii dokonce potvrzovala i místní toaletní štětka, protože byla zrezivělá a to byla z plastu. Nechápu. Vajgly po zemi. Cítím se jako doma. Na okně bylo cosi zavařené, stále nevíme co to bylo a ze sousedovic okna se na nás koukaly troje nohy plastových figurín.
Najeto: -km
Pěšo:10km
ČTEŠ
trip advisor
RandomČest, na Frerrad stories jsem už stará, tak Vám tady jebnu aspoň moje poznatky z letošního stopování, protože se tady při čekání na auta, stejně nic, než psaní moc dělat nedá. (Jedeme přes Bulharsko, Turecko a Írák do Gruzie. Takže pokud příběh neb...
