Tenkrát na louce//Seth Clearwater

Rodinná chvíle

Pomalu jsem od sebe odlepila víčka a rozkoukávala jsem se.Divila jsem se, jak jsem se sem dostala, přesněji řečeno do své postele.

Pamatuji si, že jsme byli u Blacku na grilování a potom, jak mě Seth nesl do auta.

Zmatená jsem vstala z postele a šouravým krokem jsem se vydala do kuchyně.

"Dobré ráno Kath"pozdravil mě táta, když zvedl zrak od novin.

"Dobré"odvětila jsem a zívla si.

"Ty jsi mě včera přenášel do postele?"zeptala jsem se.

"Jo"

"Tati, víš že jsi mě mohl normálně vzbudit.Došla bych do postele po svých"

"Vím, jen se mi tě nechtělo budit"

Nic jsem neodpověděla a nalila si kafe.

"No nic, půjdu si dat sprchu, protože jak vidím, tak jsem ve stejném oblečení, co jsem měla včera"oznámila jsem tátovi jakmile jsem dopila svojí ranní dávku kofeinu a rozešla se pryč.

............................................

Po dlouhé sprše, která trvala asi půl hodiny jsem vylezla z koupelny.

"No konečně"ozvalo se z leva.

"Taky tě ráda vidím sestřičko"řekla jsem jakmile jsem spatřila Bellu, která se opírala o stěnu a vypadalo to, že tam vystála důkek.

Jenom se ušklíbla a zaplula do koupelny.

Pokroutila jsem hlavou a ve svém fialovém huňatém županu se vydala obléknout do pokoje.

..........................................

Už dvě hodiny ležím v posteli s nohama opěrnými o stěnu a přemýšlím, co budu dělat, jinak se unudím k smrti.

'Ťuk ťuk'
"Kath, napadlo mě, že by jsme mohli zajet na oběd do Carver Cafe.Myslím jako ty, já a Bella"ozval se tátův hlas od dveří.

"Jo, proč ne"souhlasila jsem.

"Fajn, tak za deset minut, ať jsi dole"

"Jasný"

....................................

"Kath, snad ti nevadí, že jsme ti objednali jídlo"řekl táta jakmile jsem přišla ze záchoda.

"Ne, vůbec ne"

"Objednali jsme ti ten salát, který ti minule, tak chutnal"usmál se na mě táta.

"Myslíš, když jsem tu byla naposledy před šesti lety?"zeptala jsem se a zakřenila se.

"Jo"zasmál se táta.

"Tak tady to máte"řekla Cora,když nám podávala jídlo.

"Páni ahoj holky, vás už jsem dlouho neviděla"usmála se.

"Ahoj"odpověděli jsme s Bellou.

"Vyrostly jste obě do krásy"

Jenom jsme se na ní usmály.
Cora po chvíli odešla a my se pustili do jídla.

...................................

Už jsme doma a já zase ležím v posteli s hlavou dolu.

Pořád musím přemýšlet nad Carlisem a jeho dětmi.Jak to že mají stejnou barvu očí a všichni jsou takový vybledlý,když jsou adoptovaní.

Nedalo mi to.
Právě sedím v autě směr knihkupectví.
Jen co dorazím všimnu si indiána,který to asi vlastní.

"Dobrý den"řeknu jakmile zacinkají dveře a ovane mě vůně starých knih.

"Dobrý, mohu vám pomoci?"optal se indián.

"Ehm, vlastně jo"vyhrkla jsem ze sebe.
"Potřebovala bych knihu o nějakých dávných démonech nebo něco takového".usmála jsem se nervózně a skousla si ret.

Koukal na mě trochu nedůvěřivě.
"Mám to do školy, jako referát"usmála jsem se znovu a dala si pramen vlasů za ucho.

Střelil po mně pohledem a rozešel se někam do útrob knihkupectví.

Zůstala jsem u pokladny a čekala než přijde.Koukala jsem ven z prosklených dveří a sledovala dění.Už bylo docela šero, takže toho moc nebylo vidět.

"Měla by to být tato kniha"řekl.
Rychle jsem se k němu otočila,protože jsem ho vůbec neslyšela přicházet.

Trošku vyjeveně jsem zírala na knihu a po chvilce ze vzpamatovala a prohlédla si obal knihy pořádně.

Vypadala hodně staře.
Byla taková oškubaná a zaprášená.

"Tak já si jí půjčím"řekla jsem.

"Dobře a na jak dlouho?"optal se.
"Na týden"řekla jsem rozhodně.

"Tak fajn"odpověděl a podstrčil mi knihu do rukou.

Omlouvám se,že nic takovou dobu nevycházelo,ale vůbec se mi k tomu nechtělo dokopat,tak snad se vám tato kapitola líbila.

Albta23<3