Příběh vypráví o dívce jménem Katherina Swanová.
Se svou o dva roky starší sestrou Isabellou se stěhuje do malého městečka Forks ve státě Washington. Nemá od toho moc velké očekávání, přeci jenom bude bydlet se svým otcem, se kterým se neviděla něko...
Ráno mě probudili sluneční paprsky, které mě šimrali na tváři.
.......................
"Dobré ráno Kath"pozdravila mě Bella. "Dobré, táta už je v práci?"optala jsem se, když jsem si brala rohlík do ruky."Jo, říkal, že ho tam potřebují"odpověděla."Aha a proč?"zeptala jsem se a kousla si do pečiva.
"Prý našli tělo bez krve, tak to má jít vyšetřit"odpověděla se strachem v očích."Bez krve?To je zvláštní."řekla jsem. Bella už nic neodpověděla a jenom přikývla."No nic půjdu se projít do lesa"sdělila jsem jí, když jsem si brala bundu do ruky."Kath"křikla po mně Bella."Jo?"odpověděla jsem se zájmem, co po mně chce."Buď opatrná, to tělo našli na jihu lesa"řekla. "Neboj, půjdu na jinou stranu."řekla jsem a usmála jsem se na ní. Poté jsem opustila dům a vydala se po cestě do lesa.
......................
Po nějakých 15 minutách jsem dorazila na krásně vonící rozkvetlou louku. "Páni"vydechla jsem.
"Ztratila ses holčičko?"optal se neznámý hlas za mnou.
Polekaně jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. Otočila jsem se zpátky a malém dostala infarkt.
Přede mnou stál muž s tmavou pletí, rudými oči a dredy.
"N-ne"odpověděla jsem rozklepaně. "To se tu nebojíš být sama?Uprostřed lesa, kde za každým stromem číhá nebezpečí"zeptal se mě.
"Ani ne"odpověděla jsem s chvějícím se hlasem."Nelži mi. Slyším tvé splašené srdce, které buší do hrudního koše a chce se dostat ven"řekl mi.
"Víš něco ti povím...."začal zase mluvit."Myslím, že by jsi se měla bát ještě víc, protože jsem tě přišel zabít"řekl s úšklebkem.
Mé srdce začalo bít ještě rychleji, jak to snad ani nebylo možné. Na sucho jsem polkla otočila se a rozeběhla jsem se pryč. Ani ne za vteřinu mě popadl za kapuci, trhl s ní tak, že se mi předek bundy zaril do krku a začalo mě to škrtit. Ve chvíli byl zase přede mnou.
"Bude tě opravdu škoda, protože jsi přímo k nakousnutí"řekl a z pusy mu vyjeli špičáky, které si olízl.
Přidušeně jsem vykřikla. Už se chystal mě kousnout a vysát ze mě život, když cosi zavrčelo v křoví. Oba dva jsme se tím směrem kouknuli a viděli jsme jak z něj vychází přímo obří černý vlk.
Teď už mi došlo co je ten muž zač. Je to upír. Přestal mě škrtit bundou.
"O tomhle ani o mně nikomu neříkej, jasný?!"aniž by čekal na odpověď se rozeběhl upíři rychlostí pryč. Mezitím se za tím černým vlkem z křoví vynořili další vlci, který se hned za ním rozeběhli. Tedy až na jednoho, který byl zbarvený do světle hnědé barvy smíchanou s černou na zádech.
Oups ! Cette image n'est pas conforme à nos directives de contenu. Afin de continuer la publication, veuillez la retirer ou télécharger une autre image.
Tady máte jak vypadá.
Šokovaně jsem na něj koukala. On se mi díval hluboce do očí a vypadalo to jako by byl v transu. Poté se ošil a rozeběhl se za ostatními. Na nic jsem nečekala a také se rozeběhla. Běžela jsem jak nejrychleji jsem mohla. Větvičky keřů a stromů mě šlehaly do obličeje.
Ohlédla jsem se jestli za mnou něco neběží a v tu chvíli jsem zakopla o kořen mohutného stromu a sletěla z kopečka dolů. Jehličí mě píchalo po celém těle, hlína se mi dostala do vlasů a jeden ostrý klacek se mi zabodnul do ruky.
Nahlas jsem vyjekla a z oči mi vytryskly slzy. Po nekonečném kutálení jsem dopadla na silnici, kde projíždělo auto, které muselo prudce zabrzdit aby mě nepřejelo.
V tu chvíli jsem nebyla schopna vnímat kdo to byl a tak jsem jenom ležela se zavřenými oči.
"Kath!"vykřikl někdo a náhle jsem uslyšela dusot bot. Podle hlasu jsem poznala, že to byl muž, ale to je tak všechno co jsem zaznamenala než jsem propadla do temnoty.
Máme tu další kapitolu!:) Tentokrát trochu vážnější. Doufám,že se vám to líbí a uvidíme se u další kapitoly!
