Soňa a ztracené smaragdy[PŘEPISUJE SE]

Schopnost

Zjizvený vlk nespokojeně zavrčel, starší vlk ho ihned probodl pohledem. Opět to vypadalo jakoby komunikovali. Soňu flustrovalo, že jim nedokáže rozumět. "Já vám nerozumím!" Zavřískala Soňa a dala si ruce v kříž. Všichni tři vlci na ni zírali. "Jak s vámi mám žít.. Když ani nevím co si myslíte? Chcete mě sežrat? Mám odejít..? Co mám dělat?!" Soňa přejížděla zoufalým pohledem z vlka na vlka. Starší vlk dloubl hlavou ze zadu do jejich nohou což způsobilo to, že Soňa spadla na zadek, nejspíš chtěl, aby Soňa v klidu seděla. Soňa si nešťastně povzdychla a zůstala sedět. Straší vlk si sedl před ni, položil ji packu na čelo a zavřel oči. Soňa měla pocit jakoby je měla zavřít taky, takže to také udělala. Krystaly které byli v jeskyni se rozzářily ještě víc, Soňa neměla nejmenší tušení co se to děje, ale stále se rozhodla mít oči zavřené. Po chvíli se vrátilo všechno do normálu. Vlk od Soňi ustoupil a vrátil se zase do svého mechového pelíšku. "Fungovalo to?" Promluvila černá vlčice. "Doufám, že ne. Ten malý skrček by tady neměl vůbec být."Zavrčel zjizvený vlk nepřátelsky.
" Přestaň o ni takto hovořit!" Vlčice metala pohledem blesky.
Soňa byla zmatená, jak je možné, že jim může rozumět? Co se to právě stalo? "Ty jsi Soňa, že ano?" Starý vlk se podíval na hnědého ježka. "A-Ano prosím."Zakoktala Soňa zmateně. Nevěděla jaké pocity má z toho všeho mít."Od kud pocházíš Soňo?" Optal se jí starý vlk. "Jsem z vesnice.. Kterou.. Napadli nějaké podivné stvoření." Soňa sklopila svá ouška, vzpomněla si na své rodiče a začali ji slzet oči. "No, no, no.. Ty slzy nechci vidět, nebuď smutná." Černá vlčice olizla Soně hlavičku. Soňa ji pevně objala a zabořila čumáček do její srsti.
"Já se o tebe postarám." Vlčice měla sladký, laskavý hlas. Mluvila na ni podobným tónem jako její maminka.
"Chtěl bych ti něco povědět o té síle kterou jsem ti daroval." Pokračoval starý vlk. Soňa zvedla hlavu, utřela si obličej a podívala se na něj. "Ta síla ti dává možnost rozumět každému zvířeti na světě a krom toho můžeš ovládat přírodu." Starý vlk ji dával informace o její nové schopnosti. "Ovládat přírodu?" Podivila se Soňa, nechápala jak to myslí. "Časem budeš umět ohýbat stromy, nechat ze země vyrůst jakoukoliv rostlinu chceš, nechat větve stromů tvarovat se do jakéhokoliv tvaru budeš chtít a tak dále. Ale musíš pylně trénovat. Perla, ta černá vlčice která tě dovedla za námi, ti s tím bude pomáhat. Tímto bych tě chtěl oficiálně uvítat v naší smečce jako jednu z nás." Vlk vysvětlil Soně do podrobna její schopnost a přivítal jí do smečky."Děkuji, udělám všechno pro to abych se vám odvěčila, budu vám užitečná!" Vykřikla Soňa a poklonila se starému vlkovi. "Ale.. To nemyslíte vážně!" Zavrčel Zjizvený vlk. "Slyšel jsi Kmenového vlka ty slepičí mozku! Patří do smečky, smiř se s tím!" Perla se postavila před Soňu s vyceněnými zuby. Soňa na ně vyděšeně koukala. Perla si všimla jejího vyděšeného výrazu, olízla si nervózně tlamu a pomalu se dala na odchod. "Pojďme Soňo, ukážu ti kde budeš spát." Perla měla opět ten laskavý hlas na jaký si Soňa za tu krátkou dobu zvykla. Soňa přikývla a pelášila za ní. "Jak už jsi mohla slyšet, jmenuji se Perla. A tamten vlk s tím slepičím mozkem je Coule." Perla se podívala za sebe směrem do jeskyně ze které právě vyšli. "Ráda tě poznávám, děkuji, že jsi si mě ujala." Soňa ji byla opravdu moc vděčná, neměla ponětí co by bez Perly dělala. "Není zač, víš.. Něco mi říká, že jsi speciální." Perla se podívala na Soňu,která se zarazila. "Opravdu si to myslíš?" Na tváři se jí objevil obrovský úsměv. "Ano, myslím si to."Přikývla Perla. "Večer bude nejspíš seznamovačka." Perla měla veselý hlas. "Seznamovačka?" Zopakovala Soňa. "Ano, tohle děláme vždycky když máme nového vlka ve smečce. V tomhle případě máme nového ježka ve smečce." Perla se uchechtla. Soňa se zasmála. "Tak pojďme, měli by jsme jít do mé jeskyně nebo nastydneš." Řekla Perla starostlivě, popadla Soňu za zadní část jejího oblečení a nesla ji do svého příbytku jakoby to bylo její vlče. "Perlo, já chci dolů! Mám nohy, můžu jít sama."Vztekala se Soňa."Ty jsi, ale nervák."Zamumlala Perla a v jeskyni Soňu položila na zem před dvě malá vlčata."Bruno, Marsi, tohle je nový přírůstek do rodiny, Soňa. A radím vám, aby jste si na ni dávali pozor, nejspíš je to cholerik."Zasmála se Perla. Bruno a Mars na Soňu zvědavě koukali."Ahoj."Usmála se Soňa a podala jim ruku, při tom přemýšlela co to vlastně cholerik znamená. "Co to děláš?" Zeptal se Bruno a tázavě naklonil hlavičku co strany. "Takhle se u nás zdravíme, ty to neznáš?" Soňa se podívala na Bruna a Marse. "Vypadá to legračně." Zasmál se Mars a podal Soně packu, Soňa se usmála a stiskla mu ji. Perla měla radost, že si ti tři rozumí, doufala, že jim to vydrží. "Není to tady moc velké." Zamrmlala Soňa tiše zatím co se rozhlédla. "Ale za to je to tady útulné, nebo se pletu?" Perla přimouřila svá očka. "Máš pravdu."Uznala Soňa a zívla si.
Brzy padla tmavá noc a na nebi zářili hvězdy." Už je čas." Usmála se Perla a vyšla z jeskyně. Bruno a Mars jí následovali."Kam to jdete? Na co je čas?" Zeptala se Soňa mezitím co je dobíhala. "Na seznamovačku." Vysvětlila Perla a posadila se před obrovskou, vysokou skálu. Ostatní vlci ji napodobily a brzy se pod skalou sešla celá smečka. Soňa se posadila vedle Perly a čekala co se bude díl dál, moc totiž netušila co si má představit pod pojmem seznamovačka.
Chvíli se nic nedělo, ale pak z jeskyně v které ji dneska byla předána její nová schopnost vyšel Kmenový vlk, kráčel důstojně k obrovské skále na kterou kupodivu vylezl poměrně rychle. Soňu to překvapilo, protože vlk vypadal opravdu staře.
"Soňo, vylez tady za mnou prosím." Vlk se podíval laskavým pohledem na ježečka. Soňa rozpačitě přikývla a vylezla na obrovskou skálu, postavila se vedle Kmenoveho vlka.
"Smečko, rád bych vám oznámil velkou novinu. Já, Kmenový vlk, jsem se rozhodl, že do naší smečky přijmu opuštěné mládě, ježka Soňu." Promluvil pevným, rozhodným hlasem. Soňa si všimla, že se na ní pár páru očí podívalo, někteří si něco i mezi sebou mumlali." Našla ji v lese Perla a slíbila, že se o ni postará. Takže jí přivítejme mezi sebe! Na její počest bych rád uspořádal seznamovačku, pijte a jezte co hrdlo ráčí!" Kmenový vlk hlasitě zavolal a po chvíli začal štěkat Soňino jméno. Ostatní vlci se neochotně přidali. Soňa věděla, že je to nucené, ale i tak měla velikou radost. Kmenový vlk pokynul Soňe, aby sešla dolů a také on tak učinil. Vlci oslavovali Soňin vstup do smečky, jedli, bavili se spolu.. V podstatě dělali to co obvykle.
"Vím, že je to dnes tvůj den, ale neměla by jsi tolik ponocovat. Bruno! Marsi! Pojďte zpátky do jeskyně." Perla zavolala svá vlčata a mířila s nimi do jeskyně. Soňa šla za nimi, byla docela ráda, že může odejít, protože nebyla zrovna dvakrát nadšená z toho, že musí být mezi ostatními vlky, ty jejich pohledy byli nepříjemné.
"Pojďte si lehnout děti, povím vám pohádku." Perla se stočila do klubíčka. Bruno a Mars k ní přiběhly a přitulily se k ní. "Ale já ještě nejsem unavená a navíc ještě není zas tak pozdě." Odporovala Soňa, která ještě nebyla vůbec unavená. Sice nechtěla být mezi vlky, ale spát se jí také nechtělo. "Dneska jsi měla opravdu náročný den tak buď poslušné štěně a pojď si lehnout." Perla ji naznačila ocasem ať si jde lehnout k ní a jejím mláďatům. Soňa si dlouze povzdychla a lehla si k nim. "Nejsem štěně, jsem ježek." Zavrčela nabručeně. "Omlouvám se."Perla se omluvila a olízla ji hlavičku. Soňa se přitulila k jejímu kožíšku a čekala na to co se bude dít dál. "Tak jo, povím vám pohádku, která se jmenuje Vlčí válečníci." Perla pronesla tajemně název příběhu. Soňe to připomnělo časy kdy byla doma se svojí maminkou, která ji vyprávěla příběhy o řídícím chaosovém smaragdu. Tolik se jí stýskalo. "V lese, kdysi dávno před mnoha a mnoha lety žil kmen neohrožených divokých, silných vlčích válečníku." Perla začala vyprávět. "Tito vlčí válečníci čelili každý den různým obrovským nebezpečím. V té době v lese žili i velké kočky, proti kterým tito udatní válečníci bojovali. Povídá se, že nikdy v životě neprohráli." Pokračovala Perla. Malinká Soňa poslouchala její příběh, cítila jak na ni dopadá únava a jak to u ní bylo zvykem tak ho neslyšela celý, protože upadla do říše snů.