VYVOLENÁ - Draco Malfoy

XI

Nastal den posledního úkolu. Celý den mám divný pocit jako kdyby se něco mělo stát. Vstala jsem opět v cizím pokoji, lépe řečeno v pokoji kluků v objetí Draca.

,, dobré ráno " dal mi pusu do vlasů.

,, dobré ráno zlato " šeptla jsem a zahrabala se ještě víc do deky.

,, zlato vstáváme " řekl Draco a ukradl mi deku.

,, ještě chvilku "  rozespale jsem pronesla.

,, půjdu se obléct a potom tě vzbudím " dal mi pusu a odešel do koupelny. Já jsem ještě na chvilku usnula. Probudilo mě prohnutí matrace vedle mě.

,, lásko " vydechl a začal mě hladit ve vlasech. Zvedla jsem se z postele a dala mu pusu.

,, sluší ti to " řekla jsem mu a šla do koupelny. Udělala jsem si dva francouzské copánky a lehčí make-up. Vyšla jsem z koupelny a začala si oblékat můj hábit. Nakonec jsem srovnala znak zmijozelu a potom jsme se s Dracem ruku v ruce vydali na snídani.

Přišli jsme k našemu stolu a sedli si ke skupince našich kamarádů.

,, a hele hrdličky přišli " zasmál se Blaise a ostatní s ním. My s blonďákem jsme je propálili pohledem skrz na skrz.

,, už víš co bude poslední úkol? " zeptala se mě Pancy a já kývla záporně hlavou.

,, nevím ale mám divný pocit " řekla jsem jí.

,, jak jako divný pocit? " začala hned vyzvídat Luisa.

,, nevím neumím to popsat " odpověděla jsem a zaposlouchala jsem se do rozhovoru kluků. Popravdě jsem vůbec nepochopila co řešili ale všichni se tak soustředili takže to vypadalo jako by řešili nějakou důležitou věc.

~~~

Konečně jsem zjistila co je poslední úkol.

Je to bludiště

Sešli jsme se celá škola před bludištěm. Protahovala jsem se když v tom začal mluvit Brumbál.

,, v bludišti vás nečekají příšery nebo různé obludy ale něco horšího. Lidé se tu mění" řekl. Začala jsem se strašně potit a klepat se. Možná byl tohle ten divný pocit.

Co když to změní mě?!

Úkol byl zahájen a já vstoupila do bludiště. Vchod se na mnou zavřel a já neměla jinou možnost než jít rovně. Bloudila jsem bludištěm. Uslyšela jsem kroky které se ke mě blížili. Uviděla jsem Viktora.

,, víš jak jsem se tě lekla " vykřikla jsem na něj. Neodpovídal ,, jsi v pohodě? " ptala jsem se ale pořad nic. Koukla jsem se mu do očí. Byli úplně bílé.

Sakra!

Začala jsem utíkat a vyhýbat se jeho kouzlům které na mě posílal. Doběhla jsem do jiné uličky a opět se za mnou vchod uzavřel. Vydýchala jsem se co nejvíc to šlo a otočila se. Uviděla jsem modré světlo.

,, to musí být ten pohár " řekla jsem si potichu pro sebe a rozeběhla se směrem k poháru. Běžela jsem když v tom jsem vrazila do Cedrica a spadla na zem.

,, jsi v pohodě? " zeptal se mě a podal mi ruku.

,, jsem, děkuju " přijmula jsem jeho ruku a zvedla se.

Rozběhli jsme se společně k poháru. Zastavili jsme před ním. Začalo mě opět strašně bolet znamení.

,, nedotýkej se toho " křikla jsem tak nahlas že sebou cuknul.

,, proč? Co se děje? " zajímal se a při tom mě držel v obejmutí abych se aspoň trošku uklidnila.

,, já nevím ale prosím nedotýkej se toho " špitla jsem a on kývl na souhlas. Potom mě pustil z objetí a já šla k poháru. Dotkla jsem se ho a pohár mě odnesl pryč od Cedrica.

Dopadla jsem na tvrdou zem. Rozhlédla jsem se po okolí. Byla jsem na místě které jsem znala moc dobře. Objevil se přede mnou. Byl to on

Byl to můj otec

,, zlatíčko " oslovil mě a já k němu zvedla pohled.

,, co tu děláš a proč tu jsem? " řvala jsem na něj a po tvářích mi stékali slzy.

,, vrátil jsem se abych mohl být už navždy s tebou. Musíš mi pomoct dobít Bradavice. " řekl a přešel blíž ke mě. Já se naopak oddálila.

,, nikdy ti nepomůžu " křikla jsem.

,, jsi moje dcera " naštvaně zařval. Nahrnuly se mi slzy do očí. Vytáhla jsem na něj hůlku.

,, ty nejsi můj otec. Můj otec je Tom Riddle ne ty, ty jsi zrůda " brečela jsem. Tohle není on. Není to můj otec. Už jsem tam nechtěla být a proto jsem se rozeběhla zpátky k poháru který se nakonec ukázal že pohár vůbec není. Dotkla jsem se ho a zase cítila ten hnusný pocit přemístění.

Opět jsem dopadla na studenou a tvrdou zem. Slyšela jsem všude jásot ale mě moc do smíchu nebylo. Mého breku si všimlo několik profesorů i studentů. Přiběhli ke mně.

,, slečno co se stalo? " ptal se Brumbál.

,, vrátil se " řekla jsem a snažila se udržet vzlyky. ,, viděla jsem ho, chce zničit Bradavice " pořad jsem brečela. Chtěla jsem pryč.

Mluvili na mě ale já jsem nevnímala. Myslela jsem jenom na jeho slova.

vrátil jsem se abych mohl být už navždy s tebou. Musíš mi pomoct dobít Bradavice

Snažila jsem se zvednout ale marně. Hned jak jsem se postavila na nohy jsem měla černo před očima a upadla do bezvědomí.

~LUISA~

Seděli jsme na tribunách když v tom se objevila Stef společně s pohárem. Všichni začali jásat, dokonce i já. Když se ale Stef dlouhou dobu nezvedala ze země a obličej si zakrývala rukama došlo mi že je něco špatně.

Začali se k ní sbíhat profesoři. Koutkem oka jsem zahlédla Draca jak se zvedá a běží ke Stef.

,, Draco čekej " křikla jsem na něj a on se zastavil. Koukl se na mě a já viděla něco co jsem u něj ještě nikdy neviděla.

On brečel?

,, půjdu a tebou " řekla jsem mu a šli ke Stef. Snažili jsme se jít k ní ale nepustili nás tam. Draco byl kvůli tomu v háji. Snažila jsem se ho co nejvíc uklidnit. Pomohlo mu to teda do té doby než jsme neuslyšeli ránu a hned poté uviděli Stef jak leží v bezvědomí na zemi.

~~~

946 slov