VYVOLENÁ - Draco Malfoy

IV

~DRACO~

,, a teď mi dej pokoj " s těmito slovy odešla z učebny a mě tam nechala jen tak stát.

Tohle nikdy neměla vědět. Neměla vědět ze ji chci dostat jenom do postele, ale co když už to teď nechci. Co když jí miluju?

Vyšel jsem z učebny kde jsem ještě několik minut stál. Přišel jsem na kolej a sedl si vedle Blaise. Byl jsem jako tělo bez duše protože jsem jí ublížil a taky sobě.

,, jsi v pohodě? " vyrušil mě z přemýšlení Blaise

,, Jo v pohodě " odpověděl jsem mu a zase byl myšlenkami jinde. Lépe řečeno opět jsem myslel na ní. Ty její oříškově hnědé oči, havraní vlasy a prostě ona celá. Sakra já ji asi vážně miluju. Já Draco Malfoy který nemá city k holkám se zamiloval. Ne to není možný.

,, hej! " drkl do mě Blaise.

,, c-coo je? " lekl jsem se.

,, vnímáš nás? " zeptal se mě.

,, nás? " řekl jsem a koukl se kolem sebe.

,, ano nás " zvolala Pancy která seděla vedle mě. ,, vážně je všechno v pohodě? " když jsem neodpovídal tak začala zase mluvit ,, Draco co se stalo? "

,, Stefania " bylo to jediný co jsem dokázal říct.

,, a co se s ni stalo? " ptala se pořad Pancy.

,, neřešte to " řekl jsem jim a odešel do svého pokoje kde jsem si lehl na postel a opět přemýšlel nad dcerou nejmocnějšího černokněžníka.

Jak moc bych ji teď chtěl mít u sebe. Ležet na posteli vedle ni a přitom se ji koukat do očí. Chtěl bych cítit její rty na těch mých, cítit její vůni. Chci aby byla MOJE.

Teď už vím jistě že miluju Stefanii Riddleovou.

Ještě chvíli jsem ležel v posteli. Vlastně do té doby než nepřišli moji spolubydlící. Crabbe, Goyle a Blaise.

,, Draco si v pohodě? " řekli nastejno Crabbe a Goyle.

,, Jo jsem " otráveně jsem jim odpověděl a opět odešel pryč od všech. Kluci na mě ještě něco křičeli ale ignoroval jsem. Chtěl jsem být s ní ale nemohl jsem.

Procházel jsem se chodbami hradu a hledal nějaké dobré místo kde by mě nemohl nikdo najít a kde bych konečně byl sám. Přišel jsem do chodby kterou jsem neznal. Byla taková zapadlá. Sedl jsem si na zem a hlavu si dal do dlaní. Opět jsem si to všechno vyčítal. Nemělo se to stát ale stalo se to. Zamiloval jsem se.

Zamiloval jsem se do někoho kdo mě nenávidí.

~STEF~

Stála jsem na chodbě a koukala směrem kde seděl Draco. Byl smutný. Chtěla jsem vědět co se stalo ale zároveň jsem ho nechtěla kvůli tomu co se stalo vidět.

Ano jeho slova mi ublížili. Ublížilo mi že mě chtěl dostat jenom do postele a nic víc ke mě necítil, protože já to měla naopak. Zamilovala jsem se.

Nakonec jsem se rozhodla za ním jít. Přišla jsem k němu a sedla si vedle něj. Hned jak mě uviděl tak se usmál ale byl to takový překvapený úsměv.

,, co tady děláš? " zeptal se mě.

,, viděla jsem tě tu sedět " odpověděla jsem. ,, co tu děláš ty? "

,, přemýšlím " řekl jenom ale pořad byl smutný.

,, Draco co se stalo? " dořekla jsem to a blonďák na mě hodil ještě víc překvapený obličej ,, co je? " zeptala jsem se když jsem viděla jeho překvapený výraz.

,, řekla jsi mi jménem " dopověděl a opět se usmál.

,, neodpověděl jsi mi " upozornila jsem na předešlou otázku. Draco nic neříkal a zvedl se ze země. Přešel blíž ke mně a já mohla opět cítit tu jeho nádhernou vůni. Přibližovat se čím dál tím blíž až byl úplně u mě.

,, tohle se stalo " hned jak to dořekl spojil naše rty v jedny. Motýlci v břiše začali šílet. Užívala jsem si polibek který byl plný chtíče a slasti zároveň. Byl tak jemný. Polibky jsme mu oplácela a užívala si přítomnost mého prince.

Připadalo mi to jako věcnost. Jako by se zastavil čas a já nemohla vnímat nic jiného než jeho polibky a celkově jeho.

Kvůli nedostatku vzduchu jsme se od sebe odtáhli. Ze začátku jsem byla trošku zmatená a Draco to nejspíš poznal.

,, promiň... neměl jsem to dělat " zněl nervózně. Přišla jsem k němu a teď jsem to byla já kdo spojil naše rty.

,, buď ticho " řekla jsem mu do polibku a cítila jsem jak se usmál.

,, teď už si jenom moje " pronesl po polibku a já se musela začít smát.

,, to se uvidí Dráčku " s oslovením jsem si prohrála na jazyku. Dopověděla jsem to a vlepila mu ještě jeden malý polibek. Odtáhli jsme se a já se na něj ještě naposledy usmála a potom odešla směrem ke zmijozelské koleji.

Přišla jsem do společenské místnosti kde seděla zrovna Pancy s Luisou.

,, ahoj " pozdravila jsem je obě

,, ahoj " zvolali obě nastejno a podívali se mým směrem

,, kde jsi byla? " zeptala se Luisa.

,, ještě jsem se procházela po hradu " zalhala jsem jim ale ani jedna nevypadali že by mi věřili ,, fajn, byla jsem s Dracem " řekla jsem jim nakonec. Holky se jenom začali smát.

,, mě to bylo jasný " vykřikla Pancy a já na ní vykuleně koukla. Pancy asi pochopila můj obličej a proto začala vysvětlovat ,, víš Draco o tobě dneska mluvil, byl kvůli tobě smutný "

,, on o mně mluvil? " zeptala jsem se s jiskřičkami v očích.

,, jo " odpověděla Pancy

,, hodíte se k sobě " doplnila ještě Luisa a já se začala červenat a usmívat ještě víc. Holky si toho samozřejmě všimli a začali se smát. Nakonec jsem to nevydržela a taky se začala smát.

~~~

888 slov