Not boy for you✔️

25

,,Tohle je pohodlnější" zamumlal a přesunul si mě na sebe obkročmo. Usmála jsem se a podívala se mu do očí. ,,Nikdy jsem nebrečel a teď mě dostane tohle" zasmál se a pokroutil hlavou. ,,Já se tomu nedivím, prostě tě to mrzí. Jsem na matku tak nasraná"

,,Sophie, já už vlastně nikoho nemám" ,,Co?" ,,Já nemám už nikoho takhle blízkého. Měl jsem Shawna, kterému jsem říkal cokoliv, s tím je konec. Matka si o mně myslí, že jsem strašnej člověk. Tvoji rodiče to stejné. Můj táta ten to možná bude mít podobné jako matka. Já už mám jenom tebe" povzdechl si. Nic jsem na to neřekla a jenom ho pevně objala.

Pevně jsme se objímali a seděli tu v tichosti. Cítím se s ním tak krásně. Mám pocit, že ke mně taky něco cítí. To by byl můj splněný sen kdyby mě taky miloval a chtěl se mnou chodit.

,,Chtěla bych odjet z města. Prostě na pár dní vypadnout" řekla jsem potichu a on se mi podíval do očí. ,,To nejde..." ,,Jo já vím, promiň, nevím proč jsem to řekla" ,,Ne já bych hrozně rád s tebou někam vypadl, kde bychom byli v klidu a sami. Ale pokud tvoje mamka si o mě myslí tohle tak bych se ani nedivil kdyby zavolali policii kdyby zjistili, že jsme oba dva z města pryč" Uchechtl se. ,,Myslíš, že by to udělali?" ,,Já už nějak nevím, co si o nich mám myslet Sophie. Myslel jsem, že je znám. Nečekal jsem, že začnou být takoví" povzdechl si a hladil mě po noze.

,,Jako s tou policií to asi přeháním, ale všechny by kleplo kdybychom jeli pryč. To fakt nejde. Musíme chvíli počkat až se to uklidní Sophie" řekl potichu a já přikývla.

,,Jsem ze všeho tak hrozně unavená" vydechla jsem. ,,To chápu" šeptl a já si položila hlavu na jeho rameno a on mě začal hladit po zádech. Ach jo, nechceš mi říct, že mě miluješ? Pak už bych tě nikdy nepustila.

Sophie jsi dost v háji. Zase jsi se zamilovala i když víš, že s Justinem to bude těžký. On tě milovat nebude.

Justin

,,Já už snad nebudu moct nikdy do toho areálu školy vstoupit" zašeptala. ,,Kvůli těm fotkám?" Povzdechl jsem si. ,,Jo" potichu zavzlykala. ,,Já teď nedělám nic jiného než brečím" zamumlala. ,,Vždyť to nevadí, já to chápu" ,,Byla jsem tam jenom pár minut vlastně, ale všichni na mě koukali, smáli se. David ten kapitán týmu měl kecy na moje prsa, nějaké holky ze čtvrťáku vlastně taky, vysmívaly se mi. Oni na to nezapomenou, nikdy. Už navždy se mi budou vysmívat" zavzlykala.

,,Jestli se ti vysmívat budou tak tam nakráčím já a to zažijou peklo" řekl jsem naštvaně a ona se potichu zasmála.

Pak už jsme jenom v tichosti seděli, já ji hladil po zádech. Najednou jsem ale cítil, jak nějak pravidelně oddechuje. ,,Sophie?" Šeptl jsem, ale neodpověděla. Ona usnula?

Jak ji ale teď ze sebe dostanu když na mě sedí obkročmo? Pomalu jsem se se i s ní zvedl a přendal si ji tak, abych ji držel v náruči. Rozešel jsem se nahoru do mé ložnice a tam ji položil do postele. Přikryl jsem ji a pak jsem šel zase dolů.

Podíval jsem se do lednice a zjistil, že tu vlastně nic nemám. Jako vždy. Podíval jsem se do mého šuplíčku, kde mám různé nabídky restaurací a jejich menu. Tak co to bude dneska? Bože, fakt bych se měl naučit vařit. Já teď utrácím prachy jen za jídlo.

Zalíbila se mi nabídka sushi. Mám to hrozně rád a vím, že Sophie taky takže si dáme sushi. Ale musím ještě chvíli počkat, je teprve 10 hodin. Nechám Sophie vyspat a tak za hodinu si to objednám.

Šel jsem zase nahoru a v šatně si oblékl moje sportovní oblečení a pak šel na zahradu. Vzal jsem si boxerské rukavice a podíval se na boxovací pytel, který mám zavěšený na stromě. Spoléhám na ten strom, že se nikdy nezbortí, protože ty rány co do toho dávám. A dnes to bude mnohem horší.