5. Povinnosti

30 5 0
                                    

Když se Clarke ráno probudila, Lexa ji hladila po vlasech.

Lexa: „Musím už vstávat. Mám trénink s Nightbloods, čekají na mě.”

Clarke jen něco neurčitě zamumlala. Pak k jejím uším, ale plně dospěl význam Lexiných slov a znepokojeně se zvedla na lokti.

Clarke: Ty chceš trénovat s tou ránou na ruce?! Lexo, máš tam sedm stehů...”

Lexa: „Neboj, budu se šetřit.”

Řekla konejšivě a políbila Clarke na čelo.

Clarke: „Nech mě ti to alespoň ošetřit.”

Lexa: „Není čas, požádám později Nyka.”

Clarke chtěla protestovat dál, ale Lexa změnila téma.

Lexa: „Dnes večer se bude konat slavnostní obřad k uzavření míru. Titus to považuje za dobrý nápad, vzhledem k současné náleladě v Polis. Mělo by to přispět k upevnění mé autority. Chtěla jsem ti to oznámit už včera, ale... Nechala jsem se rozptýlit.”

Ušklíbla se, zvedla se z postele a začala sbírat kousky svého oblečení. Clarke zamrkala a aby nějak zamaskovala své rozpaky, zeptala se:
„Mám jako ambasador nějaký zvláštní úkol?”

Lexa: „Od ambasadorů se očekává, že pokleknou před Hedou na znamení věrnosti svého klanu.”

Teď se pro změnu usmála Clarke.

Clarke: „Takže minulost se opakuje.”

Lexa: „Nebude na škodu lidem připomenout, komu slouží a kde je jejich místo.”

Už zase měla svůj přísný velitelký tón.

Clarke se ta slova ani trochu nelíbila, až příliš jasně za nimi viděla Tituse.

Clarke: „Jak myslíš.”

Lexa konečně sebrala i pravou botu, která nějakým zázrakem skončila až v půlce místnosti a zmizela za zástěnou vedle postele. Clarke toho využila a i ona se začala spěšně oblékat.

Lexa: „Clarke?”

Clarke: „Ano?”

Lexa: „Myslím, že bude lepší, když to, co se mezi námi stalo, zůstane pro zatím je mezi mámi.”

Clarke nejdřív neodpověděla. Nepočítala s tím, že by Lexa, Titusovi a všem ostatním prozradila, co po nocích provádí s absadorem Skaikru. I tak ji ale zabolelo, že bude takhle hra na schovanou pokračovat.

Clarke: „Chápu.”

Na to, už Lexa vyšla zpoza zástěny, oblečená a připravená na trénink.

Lexa: „Zůstaň tu, jak dlouho budeš chtít, uvidíme se později.”

Lexa se naklonila pro polibek, ale Clarke ji pouze objala.

Clarke: „Hodně štěstí, velitelko.”

Clexa | alternativní závěr seriáluWhere stories live. Discover now