Yuki Shikimuto: Síla v nás. (Pozastaveno)

Spousta otázek, málo času.

Juwi lehce přešlápla a zamračila se na osobu před sebou.
"Je mi jedno jak to vidíš ty, ale já tam teď půjdu a ukážu co ve mě je a zítra složím zkoušky a najdu jí!" Rozhodila rukama nepřestávajíc Kima propalovat pohledem.
"Nikdy si nechtěla ..."
"Ale Yuki ano!" Přerušila ho.
"Pamatuji si že mě přemlouvala ať do toho du taky."
Stát se speciální jednotkou byl její sen."
"Ano její" nedal se.
"Je mi to fuk, půjdu do toho s tebou nebo bez tebe."
Rozešla se vstříc cvičišti.
"To víš že tě v tom nenechám samotnou" doběhl jí Kim "ale dělám to jen proto abych věděl že budeš v pořádku."
Trénink braly asi poprvé v životě vážně, přece jen šlo o jejich kamarádku. O někoho s kým sdílely své vzpomínky ať už ty dobré nebo zlé.

Juwi padla celá vysílená na zem a těžce oddechovala, plíce jí pálily.
Srdce divoce tlouklo.
Pomalu se vyškrábala na nohy.
"Čekala jsem že to bude těžké, ale teda tohle..."
Dlouze se nadechla a vydechla.
Zadívala se na Kima, docela držel krok. Narozdíl od ní.
"No tak seber se!" Uhodila se do tváří a rozeběhla se zpátky do víru dění.

***

Kiba se Shinem běželi dlouho. Běželi několik dní. Zastavovali jen na jídlo a krátký odpočinek. Byly už dost daleko od země ohně a snad už blízko jejich cesty určení.
"Pauza" mávl Shino a zastavil se.
"Kdyby tu tak byl Akamaru" povzdechl si Kiba a svalil se do trávy.
"Jak to vzal?" Zeptal se a v kapse nahmatal poslední kus svačiny.
"No kousnul mě" zasmál se Kiba a prohlídl si předloktí.
"Vy dva se jednou zabijete" uchechtl se jeho společník a zvedl se ze země.
Rukou nahmatal svitek a kývl na Kibu.
Vyběhli jen co se ujistily že je nikdo nesleduje. shino měl v okruhu několika metrů rozprostřeny brouky, aby byly kdyžtak připravený.
Příroda kolem nich začínala být zmrzlá a zapadaná sněhem.
Nedoběhli však moc daleko a brouci oznamovali nově příchozího člověka. Stáhl je a zadíval se směrem kterým přicházel.
Byla to zahalená postava do šedivého šátku a s velkou kapucí co jí spadala do obličeje.
Neviděli jí do tváře.
"Co tady chcete?" Promluvila tvrdým hlasem.
"Posílá nás Kage z jedné z velkých vesnic, máme doručit vzkaz." Snažil se jí nahlédnout do tváře Shino.
"Takže to vy nesete slovo osudu?"
Oba nindžové na sebe kývli.
"Je to jediná možnost jak navázat staré pouta" rozhlídl se Kiba "můžem tedy někde..."
Osoba jim pokynula ať jdou za ní. Ze zasněžené plániny došli do lesa ve kterém byla malá chatka.
Vešli dovnitř a usadily se u malích kamen.
Osoba si sundala kápy a odmotala šátek.
Vlasy jí spadali do obličeje a olemovali jí tvář. Oba nindžové vyskočily na nohy když uviděli ženu stojící před nima.
"Todle není možné" vyřkl Kiba a žena se lehce usmála.