𝟐𝟒. | OHEŇ, PLACHETNICE A STÍN

Start from the beginning
                                    

Pomalu mi to začínalo docházet. „Začal tím, že poslal Shelby, aby zabila Helenu," pokyvovala jsem hlavou, „a potom vydíral Vladimira. Vyhrožoval, že pokud neunese Lindu Martinovou přesně podle jeho pokynů, všichni se dozvědí, kdo zapálil dům Quinnové. Byl to od něj docela chytrý tah."

Paní Collinsová uznale pokyvovala hlavou. Dramaticky ztlumila hlas, až zněl téměř jako šepot. „Oliver byl přímo posedlý touhou pomstít se za všechny roky, které vytrpěl v dětských domovech. Únos Lindy naplánoval jenom proto, aby se nemohla připojit k Prescottovým. Myslel si, že kdyby dovolil, ať se provdá za Philipa, musel by ji zabít taky. Protože takhle ten jeho zvrácený mozek prostě fungoval."

„Nikdy by mě nenapadlo, že se dá spáchat milosrdný únos," konstatovala jsem zkoprněle.

Moje hostitelka jen pokrčila rameny a zahleděla se na okno, kde se srážely kapky vody. Z venku byla cítit hřejivá, vlhká vůně deště a bzučely tam včely. Byl začátek května, což znamenalo, že mrazivé sevření zimy už dávno povolilo a přišel vrchol jara, který tomuhle městu náramně slušel.

„Pamatuji si, jak jste říkala, že Oliver byl jedním z hostů na slavnostním plese. Musel sledovat Philipa, když se vypotácel z hotelu a vydal se do loděnice. Pak už byla jistě hračka zahnat ho někam, kde byl klid a tiše ho zabít," prohlásila jsem pevně a cítila jsem, jak se ve mně znovu vzdouvá horký žár touhy po vědění.

„A když bylo hotovo, postaral se o to, že policie našla Lindu ve správný čas se správným množstvím usvědčujících důkazů," souhlasila Cornelia. „Pokusil se všechno hodit nejprve na ni a potom na Vladimira, kterého musela Shelby umlčet, jinak by řekl, jak to s celým únosem doopravdy bylo."

Musela jsem se zamyslet. Oliver Jackson byl prototypem takřka dokonalého zločince. Nepolapený, plížil se ze stínu do stínu, neupozorňoval na sebe, nenechal se strhnout svými úspěchy a bylo by mu to i vyšlo. Vždycky byl o dva kroky napřed, ale Tatianě šlo o život. Proto se nakonec ukázalo, že má moc usvědčit Pachatele ve svých rukou právě ona. Byla chytřejší, odhodlanější a po všech stránkách mazanější, než všichni ostatní, co se ho pokoušeli dostat za mříže. Protože pořád ještě měla, za co bojovat. Bála se smrti a stejně jako každý rozumný člověk nechtěla dát osudu výhodu v podobě svého strachu.

 Bála se smrti a stejně jako každý rozumný člověk nechtěla dát osudu výhodu v podobě svého strachu

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

„Oliver Jackson má být synem Charlese Prescotta?!" křičela Daisy přes burácející vichřici. „Grantovi asi konečně hráblo!"

„Já jeho teorii důvěřuju," oponovala Tanja, když spolu přebíhaly deštěm rozmáčenou silnici na druhou stranu, kde parkoval Daisyin starý služební vůz, který teď mohla znovu používat. Zasáhla ji nutkavá potřeba zopakovat všechno, co se od Granta před chvílí dozvěděla – snad aby měla záminku říct to nahlas a na vlastní uši se přesvědčit, jak blbě to zní. „Cassandra Quinnová porodila zdravého chlapečka, ale ve troskách domu se žádné dětské ostatky nenašly. Petrov se nad tím nemluvnětem slitoval a odnesl je do babyboxu. Oliver to po letech nějak vyčmuchal a začal vydírat Vladimira, že ho udá ze žhářství a zničí mu život. Donutil ho, aby za něj unesl Lindu, zatímco sám zůstával ve stínech, aby na něho nepadlo podezření!"

Na Hraně Tajemství ✓Where stories live. Discover now