Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
II. Šípková ulice
„TAKŽE BRATR POZVAL TANJU NA SVATBU," opakovala jsem, abych si uspořádala myšlenky. Zaníceně jsem pochodovala po obýváku a svým škrabopisem si zaznamenávala všechny poznatky do koženého bloku. Corneliin hluboký smích mi dělal vlídnou kulisu.
„Nu, jsem moc ráda, že vás moje historka tak zaujala," odvětila paní Collinsová a odložila šálek čaje.
„Začíná dobře," pochvalovala jsem si a udělala jsem tečku za jednou obzvlášť komplikovanou větou. Cornelia najednou zvážněla a vrásčitou rukou poklepala na křeslo, kde jsem ještě donedávna seděla.
„Ne, slečno Reifová." Udělala pauzu, jako když si právě vychutnává vzpomínky. „To je jen začátek."
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Auto si razilo cestu hustým provozem a po deseti minutách odbočilo na výpadovku z města; na honosný, široký bulvár s elegantními obchody, neopadavými stromy a policisty v těžkých zateplených uniformách. Tohle nebylo město žádných chudáků. Po obou stranách vozovky se táhla řada impozantních cadillaků a clipperů se sklápěcí střechou – jeden každý velký skoro jako autobus.
Tanja seděla na zadním sedadle v taxíku poněkud neklidně. Nevědomky si pohrávala se zlatým prstenem, který zdědila po matce, a oknem si prohlížela krajinu. Všechno nasvědčovalo tomu, že opouštějí město, a cesta začala trochu drncat.
Zatímco se plazili v proudu vozidel, poposedla si a pozorovala okýnkem grandiózní sídla. Městská vilová čtvrť působila jako příjemná oblast. Za ta léta zde vyrostla spousta nádherných secesních usedlostí obklopených zelení, které ze zdejší oblasti dělaly skoro vysněné místo k životu. Majitel každé z nich soutěžil s ostatními o zdánlivě hloupou prestiž, jako byl nejudržovanější trávník či největší počet aut. Ano, zdejší obyvatelé byli vesměs velmi váženou společností.
