INDIANA JONES & ta nejlepší z přítelkyň | IJ fanfikce

7.kapitola

Celý zbytek týdne byla Eleanor jako přešlá mrazem. Tak trochu tušila, že její matka doma je na tom velmi podobně.
„Moje malá krásná Carrie." vydechl doktor Jones, když koutkem oka zahlédl manželku, jak dlouhým nehtem 'nípe' nečistotu, jež se jí nepodařilo smít z talíře. „Chybí mi tvůj úsměv."
„Promiň, Indy. Jen mě štve, že Ellie ještě nijak nezareagovala na to moje zpovědní tajemství."
„Třeba to jen vstřebává. Ozve se ti." pousmál se a vysadil Caroline na linku, odkud ho hned objala.
„Tak se na mě přece usměj." zažadonil prosebně a udělal na ni psí oči hned, jak znovu zvedla hlavu. Uchechtla se a zakřenila se na něj, jak nejroztomileji v té situaci dokázala.
„To je moje holka." zaradoval se doktor Jones, „Víš, že bych pro ten úsměv udělal cokoliv."
„Cokoliv?"
„Úplně, drahá."
Seskočila z linky zpátky na podlahu a přitiskla se k němu. „Tak si zatančeme." šeptla.
Otočil ji dokola a pousmál se, když se k němu přitiskla. Tohle přišlo ale oběma moc pomalé, takže ji přizvedl, postavil na svoje vlastní nohy a tančil rychleji sám.
„Co to děláš?" zašeptala.
„Bavím svou ženu." naznal doktor Jones, „Která krásně voní."
„Lháři."
Nelhal. Caroline Jonesová voněla jako růžová zahrada a to Indymu neskutečně imponovalo.
Miloval ji od první vteřiny, kdy ji uviděl, každým dnem víc a víc. Pořád se ale stejně divil, co vidí ona na něm - na člověku skoro jednou tak starém, hadů se bojícím, na váze s věkem přibírajícím a pořád jednu a tutéž koženou bundu nosícím. Netrápilo ho, že se s ním tak říkajíc zahrabala a nešla za lepším, jen ho to velmi udivovalo.
„Nějak jsi zmlkl." šeptla mu do ramene.
„Co? Ne ne. Jen jsem se zamyslel nad tím, jak strašně moc si tě vážím."
Šťastně se usmála a dlouze ho políbila než mu odpověděla: „Já tebe taky, Indiano Jonesi. Nikdy nepřestanu."