6. kapitola (2/2)

4 0 0
                                    

„Jdeme, miláčku?" pootevřel dveře Noah a úsměv mu zmizel z tváře, když viděl slzy v jejích očích. „Co se děje?"
Ellie mu přes pláč nebyla schopná odpovědět.
Klekl si tedy k ní a vzal do ruky dopis, jež upustila na zem. Dech měl po celou dobu zatajený a měl co dělat, aby dočetl do konce. V očích měl slzy a dělalo se mu zle.
„Ellie..." vydechl a přitáhl si ji do objetí. Plakala dlouho, takže ji nechal usnout, uložil ji zpět do postele, uvařil čaj, nechal vzkaz a na fakultu odešel sám, aby jim nechyběly žádné poznámky.

Eleanor probudil až David, když se vrátil z práce.
„Nejste ve škole?" pousmál se.
„Noah šel, mně není dobře."
„Jsi bledá. Něco na tebe leze?"
„Věděls to?" šeptla a vtiskla mu do ruky papír s Jonesovským monogramem. Jakmile si vzpoměla, co se tam píše, zatočila se jí hlava.

David četl text dlouho a pečlivě. Jako všichni před ním plakal a zvedal se mu žaludek. Nakonec se opřel o kuchyňskou linku a zhluboka se nadechl.
„Tvoje máma tě chtěla jen chránit, proto ti to neřekla. Nesmíš se na ni zlobit-."
„Nezlobím se na mámu. Chci jen vědět, kde je konec těm dvěma hovadům, protože bych jim velmi ráda provedla to, co oni mojí mámě."

INDIANA JONES & ta nejlepší z přítelkyň | IJ fanfikceWhere stories live. Discover now