INDIANA JONES & ta nejlepší z přítelkyň | IJ fanfikce

3. kapitola

„Už spí." šeptla Caroline a objala Davida zezadu štíhlýma rukama. Stála za ním a svírala ho, aby neviděl, že pláče. Pohled na nehybnou Agnes Andersonovou v rakvi z bílého dřeva je oba stejně bolel.
Indy mlčel. Měl dlaň položenou na Davidově rameni a kdyby mohl, ani nedýchá.
„Spát se má v noci." sykl David a pohladil Agnes po bledém zápěstí.
Děti se snažila Agnesina plačící matka držet od stojanu s rakví co nejdál. Obřadní síň byla už dávno prázdná.
„Poslední, co řekla bylo:," popotáhl David, „'Spustím se já. Jsem lehčí.' Sakra, měl jsem protestovat víc... Je to moje vina."
„Ale ne, není. Není to ničí vina." šeptl Indy.
Nato Carrie Davida pustila a odešla s Indym ruku v ruce pomalu za dětmi. Slyšela Davida ještě šeptat k Agnes, jak moc ji miluje, a pak se obraz rozplynul.

David Anderson se prudce posadil na posteli a vyfoukl z plic ledový vzduch. Zaklel a padl hned zpět do polštářů. Pod jedním z nich zašmátral rukou a vytáhl fotografii své manželky, na kterou se ve světle měsíce dlouze zahleděl.
Díval se na ni vždy, když prožil tuhle vzpomínku/noční múru a se vší bolestí v srdci si uvědomoval, že Agnes už existuje opravdu jen v jeho hlavě a že její strana postele bude už navždycky prázdná.
„Scházíš mi, Agi." šeptl, „A nejen mně. I Indymu a Carrie a hlavně dětem. Přijali je tu na univerzitu, byla bys tak hrdá. A tos nečetla ten pochvalnej dopis od děkana. Je jima unešenej... Taky bys byla, být tu s náma. Vyrostli a z Ellie je tak nádherná holka, je celá její máma. Strávil jsem s nima chvíli na univerzitě a přednášel jsem, představ si. Sama víš, že to jsem vždycky chtěl dělat."
Hlasitě vydechl a přetočil se na pravý bok směrem k manželčině polovině postele. Fotografii položil na polštář, dlaň hned vedle a pomalu zavřel oči.