78.

41 2 1
                                    

stále pohled Thomase (Jamese)

Ráno jsem se probudil až v jedenáct, ale necítil jsem se vůbec unaveně což je dobře. Podíval jsem se na telefon kde jsem si přečetl zprávy od Dannyho. Rozhodl jsem se, že mu napíšu až večer. 

Protože jsem tu nic neměl. Jen jsem rychle provedl ranní hygienu a na mapě si našel kde je nejbližší pekárna, do které bych si mohl zajít pro snídani a vlastně i tak trochu pro oběd. 

Byla celkem blízko, za co jsem byl rád. Vzal jsem si mikinu s kapucí, protože netuším jak to tady bude s mojí známostí. Doufám, že to nebude žádné drama. V Londýně se to dalo zvládnout, ale tohle byla Amerika. I když ne žádné hlavní a známé město, nevím jaké to tu bude. Snad to zvládnu.

Se sáčkem plným pečiva jsem se vrátil domů. Kapuci jsem vůbec nepotřeboval. Mám pocit, že mě snad nepoznala ani ta prodavačka.

Hned jak jsem dojedl jsem si začal psát seznam všeho co musím koupit. Ať už jídlo nebo nábytek či věci jako doplňky. Na mapě jsem si našel obchody ve kterých bych měl vše sehnat. Ale jako první budu muset do auto půjčovny. Nábytek mi sice dovezou, ale jídlo a takové drobnosti se mi opravdu nechtějí tahat taxíkem.

--------------

Večer jsem padl do čerstvě upravené postele.

Vše jsem stihl podle plánu a v bytu mám skoro hotovo. Už jen vybalit mé věci a bude to super. Vzal jsem telefon do ruky a rozhodl se konečně napsat Dannymu.

Čau

No ahoj

Konečně

He text me firstWo Geschichten leben. Entdecke jetzt