Red Comet 3 : In the chaos of the multiverse

Chyby, které ani Lexy nevyřeší..

,,Tak co?" Zeptala se naléhavě Diff. Já jen kývla, vzala si do ruky polštář jako vždycky a tiskla ho k hrudníku. Pomáhá mi to zvládat stresové situace. 
Vyndala jsem z kapsy krabičku a hodinky, které jsem položila na postel. Diff a Herriet ty věci nadchly a překvapeně je pozorovaly.

,,Krystal reality, krystal časoprostoru a krystal Rudé komety. Teď jen zbývá krystal Marky Země." Řekla jsem a zvedla se z postele, vzala si do rukou hodinky od Greenera. Ta věta mi zněla neustále v uších. Musí tam být z nějakého důvodu. Vzala jsem si bundu z věšáku, do kapsy dala krabičku s hodinkami, otevřela domovní dveře.

,,Kam jdeš?" Zeptala se zaraženě Diff hledíc s Herrietem na mě.

,,Mám nevyřízízené účty. Pokud by se cokoliv dělo, volejte." Řekla jsem a v tu chvíli za sebou zavřela dveře, zamkla jsem je. Co kdyby chtěli utéct,že?

Vyšla jsem z paneláku a došli na autobusovou zastávku, po chvíli čekání autobus přijel, já do něj nastoupila a opřela se o dveře. Jediné co mne zaujalo bylo to,že se nikde neobjevili noční můry..

Autobus zastavil a já z něj vystoupila. Došla na zdejší policejní stanici kde byla zavřená Sally aka Darkness. Vzala jsem si na sebe kapuci abych byla neviditelná. Došla jsem bez toho aniž by mě ostatní viděli k celám. V jedné byla zavřená Darkness, která byla v vzhledu Sally. Kolik to je tel v živém světě co jsem jí neviděla? Že by rok, dva? Sama nevím, přestala jsem to počítat od 129 dne..

Sundala jsem si kapuci, Darkness o mě věděla,ale nijak nereagovala.

,,Mám pro tebe nabídku,ale za to něco na oplátku." Řekla jsem tajemně s žádnými emocemi. U Darkness nikdy nemůžete vědět co  si v tý hlavě myslí. A ne, nebudu jí číst myšlenky..

Darkness se mlčky zvedla a podívala se mi hluboce do očí, nesnáším když se mi někdo dlouhou dobu dívá do očí. Je to zneklidňující...

,,Jde o Greenera,že?" Zeptala se. Hm jasně, proč bych tu asi byla,že?

,,Greener mi dal tyhle hodinky," začala jsem a vytáhla je z kapsy. Darkness si je prohlédla , ,,Greener mi je dal a řekl,že mají nějakou spojitost se mnou. A ta věta... nechť započne chaos... se mi taky nějak nezdá." Řekla jsem a dával si pozor co říkám. Darkness zabila Greenera,ale zase je jediná, která byla nejbližší Greenerovi.

,,Takže ty mě propustíš,ale potom budu muset ti pomoct s řešením těchto hodinek Času..?" Zeptala se nesměle. Já jen kývla a pokusila se o hraný úsměv.

,,Přesně a do té doby co hodinky nevyřešíme a taky do té doby co Greener ožije tě budu mít pod svým dohledem." Řekla jsem a přitom lehce zamávala krabičkou spozštějící elektrické šoky. Darkness se na mě na mě koukla vraždícím pohledem. Já se nevinně usmála.

,,A budu mít potom od vás pokoj?" Zeptala se znuděně. Já jen rychle odpověděla , ,,Navždy. Tak co přijímáš?"

,,Co jiného mi zbývá.." povzdechla si, já pomocí telekineze celu roztavila Darkness mohla v klidu vyjít z cely.

,,Ty zatím zabij ty policajty a já se postarám o ředitele ať po tobě přestane hlásit celostátní pátrání." Informovala jsem ji, ona kývla a šla svým směrem za vojáky. Já si nasadila na hlavu černou kapuci a zneviditelnila se. Šla jsem z cel směrem k výtahu, výtah byl  v patře kde se nacházím. Vstoupila jsem do něj, zmáčkla 4 patro kde se nachází ředitelna. Výtah zastavil v 4 patře a já zněj vyšla.
Došla jsem k dveřím na, kterých byl nápis 'Ředitelna'. Vzala jsem si do ruky pistol. Vykopla dveře a to co jsem viděla mě nejvíc zaskočilo.. ředitelovo tělo se válelo na stole, celé od krve, roztrhané na kusy masa.  Cítila jsem za sebou něčí dech, nebyl to člověk.. kapky krve z úst toho něčeho mi kapli na plášť. Pomalu jsem se otočila, teď už predemnou stál Hipperian. Mimozemšťan, který zaútočil na New York v jiném vesmíru. Jak se dostal sem? Jeho slizský povlak na kůži mě znechucoval, je tak o půl metru vyšší jak já. 

Snažila jsem se na ven působit klidně,ale v mysli jsem měla nervy v háji a mozek na dovolené. Hipperiané totiž rozpoznání lehce na člověku jak se cítí a pokud vycítí,že je člověk  neklidný, zaútočí.Ihned.

Hipperian se na mě vražedně koukal a toužil po další krmi - po mě. Bože, svatý Greenere chraň mě, zda-li se na mě teď z toho pekla díváš. Modlila jsem se v duchu.

Rychle jsem vytáhla dýku a pořezala ho do břicha, on na mě zasyčel jak nějaká siréna.

,,Tak tohle si přehnal." Řekla jsem si pro sebe, stejně mi nebude rozumnět. Pomocí telekineze jsem do jeho nohy narazila spoustou energie. On spadnul s bolestmi na zem. Začal ke mě lést po čtyřech po zemi. Já jsem spadla na zem a plazila se   zádech do zadu. Narazila jsem zády k skříni, v tom mi ze skříně spadla do rukou brokovnice. Využila jsem své chvíle, střelila Hipperiana do břicha potom i do hlavy. Jeho tělo se rozstříštilo ba miliony kousků. Jeho fialová krev byla všude. I na mém těle, zvlášť na obličeji.

Rychle jsem se postavila a srovnávala se s tím co se teď stalo. Rychle jsem přešla k počítači, naheckovala se do počítače ředitele a nastavila aby Darkness už celostátně nehledali.

Vyšla jsem z místnosti a najednou do někoho narazila, Myslela jsem,že to je další Hipperian tak jsem proti sobě nastavila brokovnici. Byla to jen Darkness, zbraň jsem stáhla.

,,Taky si je...-" začala jsem ale Darkness mě přerušila.
,,Jo."

Teleportovala jsem nás do mého bytu. Konkrétně do mého pokoje kde Diff s Herrietem furt seděli na posteli čekajíc na mě.

,,VŽDYŤ TO JE..." Začala Diff.

,,Vím to je Darkness,ale může nám pomoct. Ve vězení jsme potkali Hipperiany - mimozemšťany, kteří jsou výborní běžci, umí skákat do několika metrů a hlavně Predátoři. Někdo je sem musel nějak dát, protože se normálně měli nacházet v vesmíru kde obsadili New York,ale taky zahynuli. Byl to ten vesmír odkud jsem vzala krystal reality." Informovala jsem je a rozdýchávala to,že jsem toho tolik řekla najednou.

,,Chceš říct,žes je sem třeba nějak mohla dát ty když jsi sis vzala z jejich vesmíru, reality, ten krystal?" Zeptal se Herriet. Do této chvíle jsem doufala,že nemá pravdu,ale bohužel opak se stal pravdou.

,,Přesně." Řekla jsem rychle.