Leo

11 1 0
                                    

   Když kapela začala hrát, cítil jsem se živý. Hudba mi pulzovala celým tělem a chtělo se mi tančit, skákat... Jsme blízko a tak vydím perfektně na všechny členy skupiny. Ve předu stojí dlouhovlasý zpěvák se zelenýma očima, v levo od něj za keyboardem sedí dívka s krátkými vlasy a modrou halenkou, po směru pak bicista se skoro vyholenou hlavou a nakonec blonďatý kytarista s modrýma očima. Všichni ale vypadají vystresovaně přestože jejich hudba je famózní. Po chvíli se aspoň uvolnil zpěvák zatímco si kytarista přibral všechnu jeho nervozitu na sebe. Skoro vypadal, že se třásl. Modré oči přísně zapíchnuté na kytaru ale jeho středně dlouhé vlasy jakoby si to jediné užívaly, pohupovaly se ze strany na stranu. Najednou zamnou přišla Alex

,,Tak a na zdraví!"

řekne a podá mi malou skleničku něčeho průzračného.

,,Však víš, že nepiju"

chci jí vrátit sklinku.

,,Konečně jsem tě někam vytáhla a ty si nedáš, tak to teda ne... víš co, dám ti na výběr. Zaplatím ti pití a koncert nebo vůbec nic."

zasmála se. Hlavou mi proběhlo kolik času tady mrhám a varianta kde bych tu aspoň neutrácel se mi zamlouvala

,,Tak to podej no"

usmál jsem se a poděkoval. To jsem ale ještě nevěděl, že nabídka "zaplatím ti pití" znamenala dát si něco malého aspoň každých 30 minut. Alex mě zavalovala všemožně barevnými drinky a pomalu se mi začínala motat hlava.

   Hudba najednou jakoby byla kilometry daleko. Napadne mě že bych měl jít blíž a tak se zvednu z barové stoličky. Podlaha se podemnou zatřese a vzdálená muzika se promění na nepříjemný pískot. Rukama si zakryju uši a doufám, že to brzy ustane. Uslyším jak se někdo směje a těžce zvednu hlavu.

,,Nečekala jsem, že jseš tak nezkušenej, zajdi se schladit prosimtě"

řekla trochu výsměšně ale šlo slyšet, že o mě má strach. Přijde mi to jako skvělý nápad a tak se pomalu doplazím na záchod. Podívám se do zrcadla a přijdu si jako čerstvě uvařená špageta, nevím jak jinak ten stav popsat. Vejdu do kabinky a hned jak uvidím záchodovou mísu všechny ty tekutiny, co jsem dneska vypil tam nechám. Cítím se jakoby mě někdo profackoval a svalím se vedle na zem, zády ke zdi kabinky.

Krabice Where stories live. Discover now