Ráno jsem zapudila mírnou kocovinou, pomerančovím džusem, cigaretou a paralenem jsem ji ovšem zahnala. Po mojí velice vydatné snídani jsem mamce řekla to s tím dopisem a ona se kupodivu zatvářila šťastně a šla mi sbalit na cestu.. dokonce řekla že mě odveze cože udivilo protože na sebe poslední dobou jenom řveme ale šla jsem jí pomoct zabalit.
Nastupuju do vlaku a procházím prázdnou uličkou, počítám plná kupéčka a nakonec si stejně sednu na zem do chodby. Místo zastávek se tady hlásí jak daleko od školy jsme, všichni tady čarují nebo mluví se zvířaty ale já přece nic z toho neumím.. tak proč mě pozvali? Jedinej můj talent je.. chlastání a dělání průšvihů.. alespoň to mi řekla mamka. Ještě půl hodiny od školy a já se zvedám a jdu si na záchod zakouřit.. nemám ráda úzký prostory, kort když jsou všude lidi. Je mi z toho zle.
Vlak s hlasitým zapískáním zastavil a všichni začali skákat ven. I já po nějaký době vystoupila a zahleděla se na.. zámek. Určitě tam bude spousta míst kam si budu moct zalézt. Všichni se dali do pohybu a já šla v davu. Ve sluchátkách mi hrála My Chemical romance ale to.. najednou přestalo fungovat.. bože! To tady nebudou fungovat telefony? Umřu.
Vešli sme dovnitř a zavedli nás do veliký síně, všude voní jídlo a všichni jsme se usadili. To jsme jako v Harrym Potterovi? Ne ale vážně, proč je to takový klišé? Všichni začali jíst a já jsem si mandala jenom kaši a nějaký maso ale stejně jsem se v tom jenom prohrabovala. Začali si postupně volat lidi a začali je rozdělovat do oddílů, vlkodlaci, upíři, přírodní, ohnivý, vodní čarodějové a druidi. Každý měl jednoho hlavního čaroděje, vlkodlaci mají kluka s dlouhými černými vlasy,, zelenými oči, vysoké postavi a ačkoliv působil drobným dojmem pod košili mu vykukovali svaly. Učitel upírů byl skoro přesný opak měl krátké bílé vlasy, červené oči a byl nízký a elegantně štíhlý. Byla tady učitelka přírodních čarodějů a ta byla.. jednoduše roztomilá, měla krátké hnědé vlasy které ji končili přibližně na konci brady, olivové oči a zdála se asi nejvíce milá. Učitel ohnivých čarodějů byl vysoký a velmi výrazný muž s tmavě hnědými vlasy a nebezpečně vyhlížejícím obličejem. Vodní čarodějové mají učitelku s bílými vlasy a fialovými oči, byla elegantní a momentálně upíjí ze sklenice červeného vína. Druidi mají až nepřirozeně velikého může s zarostlým obličejem a dále tady byl zástupce ředitele který má krátké zelené vlasy a vypadá jednoduše a roztomile. Ředitelka je vysoká žena s středně dlouhými blond vlasy v culíku, modré oči a její sáčko ji dodávající na respektě. „ jistě víš proč jsi zbyla jako poslední” ozval se její jemný avšak zvučný hlas a mě to vcelku zaskočilo až tak jsme se zamyslela jak jsou všichni mladý až jsem zapomněla vnímat okolí a vůbec si nevšimla že jsem tu zbyla sama a jen jsem tiše a nervózně odpověděla:„ ani moc ne” všichni se na mě podívali pohledem který jasně produkoval zmatení a já jsem měla chuť se propadnout do země než se slova chytila učitelka vodních čarodějů:„ jak je to možné? Tvoje matka ti nic neřekla?” zeptala se zmateně a já zavrtěla hlavou. „ Ach bože, Amando” povzdechla si ředitelka „tvoje matka je jediný čaroděj který umí ovládat všechny tři čarodějné stupně, a to i druidské umění. Tvůj otec byl zase upír smíchaný s vlkodlakem.. já jen nechápu že se ti nic z toho neprojevilo” pokračovala a já jsem na ně jen nechápavě koukala. Dalších asi deset minut se dožadovali o tom co teda se mnou a nakonec mě poslali do pokoje vlkodlaků, prý jsou nejvíc milý a přátelský a že zítra zkusí udělat nějaký testy.
Vešla jsme do pokoje.. spíš obýváku ložnice mají být nahoře, všichni vlkodlaci seděli u ohně a o něčem hrozně debatovali ale když jsem uslyšela svoje jméno tak jsem si odkašlala od krbu se ozvalo překvapené „to je ona!” a nebo „co tady dělá?” a já si zase přišla že bych se měla odstřelit. Přiskočil ke mě jeden mladší klučina s šedými vlasy a podal mi ruku kterou jsem následně přijala. „Liam” představil se „Laura” „ já vím” uculil se muselo se nechat že byl roztomilej. „ Aha” zamumlala jsem a stáhla ruku k sobě. „holčičí ložnice jsou vlevo” řekl a zase se vrátil mezi lidi, Jen jsem si povzdechla a šla nahoru do ložnice. Zdi byli jednoduše hnědé a na zemi byl černý Liberec, bylo tam pět paland ovšem ty všechny už byli zabraný, jasný. Našla jsem si jendu osamocenou postel v rohu u okna a tam si hodila batoh a následně i sebe. Musí se nechat že je tady mají pohodlný. Okno jsem otevřela, posadila se na něj a zapálila si. Tohle je šílený, co se to děje?! Proč jsem tady? Tohle musí být vtip! Hlavou mi létali myšlenky i nutkání z toho okna vyskočit. Po chvíli jsem to típla, zase padla na postel a následně usla.Ok snad se bude líbit reálně to mám ze snu takže tak a však víte komentík i hvězdička pomůžou
◍•ᴗ•◍
YOU ARE READING
Akademie Magie
FantasyDo včerejšího večera jsem žila normální život.. normální život holky co se připravovala na první den na normální střední školy, jmenuji se Laura Niakovska.. přistěhovali jsme se z Ukrajiny a dlouho jsem byla středem šikany ale kurva to není to co ch...