Jeho Sestra?!! [ff, Poberti] cz❌

30. Podruhé a naposledy

Všichni jsme seděli u stolu a obědvali, když v tom nás vyrušilo klepání na okno. Za oknem nečekala jedna sova, ale tři. Taťka je pustil dovnitř, dal jim nějaký pamlsek a sovy zase odletěli.

„Ten Brumbál ví úplně všechno.“ zasmála se mamka a každému z nás podala jeden dopis.

Rozbalila jsem dopis a začala číst. Potřebuju hodně učebnic, kotlík a různé věci. Všimla jsem si že tam jsou i mapy oblohy, usmála jsem se. Konečně astronomie. Vedle mého ucha se ozval vyděšený, ale zároveň šťastný výkřik.

„Coje?“ ozvalo se čtyřikrát.

„Jsem primus.“ zašeptal James.

„Počkej co? To jalo vážně?“ řekl Sirius zaraženě.

„JÁ JSEM PRIMUS!!!“ zvolal a hned mu rodiče šli popřát a já se po chvíli taky zvedla a objala ho. Vzala jsem si jeho dopis a viděla Primuský odznak.

„Tyvole.“ zašeptala jsem. „No Lily si to užije.“ uchechla jsem se a po schodech se vydala do pokoje.

~•~•

Ležela jsem na posteli a přemýšlela jaký bude nový rok a taky poslední. Věděla jsem že to bude velmi dobrý rok, už jenom kvůli tomu že mám konečně rodinu, přátelé a vzpomínky na všechno mi už tolik nechodí do hlavy.

Z mého přemýšlení mě vytrhl déšť který začal bubnovat na okna a balkón. Vyhoupla jsem se do stoje a přešla k balkónu. Pršelo, hodně. Otevřela jsem dveře a vešla do deště. Zavřela jsem dveře aby mi tam nepršelo, v triku a teplakách jsem si lehla na zem a nechala na sebe dopadat kapky deště. Byl to strašně osvobozující pocit. Všechny špatně vzpomínky se mi zase dostali do hlavy, ale hned zmizeli. Uvolnila jsem se a věděla že tenhle rok bude ten nejlepší.

To jsem ještě nevěděla kolik se toho může pokazit....

~•~•

„Linny!! Dělej vstávej. Za půl hodiny máme sraz na příčné tak dělej!“ zatřásl se mnou James a odešel. Protřela jsem si oči a vydala se koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu, zapálila si a trochu se namalovala. Nachystala jsem si tašku na všechno postřebné a zvětšila ji nezjistitelným zvětšovacím kouzlem. Dala jsem si do ní jenom hůlku, protože by bylo divné kdyby jsem tam kouřila na příčné že. Oblékla jsem si černé baggy jeans a tmavě zelený top.

Kluci na mě už čekali dole takže jsem si vzala všechno potřebné, cigaretu jsem tipla a odešla za klukama dolů. K mému překvapení tam čekali i rodiče a tím že jedou s náma. Dnes totiž měli být na nějaké misi, ale mají čas tak jdeme!

Přemístili jsme se k Děravému Kotli, bylo to poprvé co vlastně půjdu na příčnou ulici, protože předtím mi to nakoupili rodiče. Prošli jsme celou hospodu a ocitli se před cihlovou zdí. Začala jsem se rozhlížet kam teď půjdem , protože jsem neviděla nějaký vchod. James a Sirius se mi začali smát, za to ode mě dostali oba dva pohlavek. Taťka poklepal hůlkou na cihly a ty se začali skládat do sebe až za chvíli byk krásný průchod na příčnou ulici.

Rozhlédla jsem se a vydechla. Bylo to krásný fakt krásný.

„Děcka, jděte si nakoupit věci, tady máte peníze a my si zatím jdeme sednout do zmrzlinárny Floriána Fortescua.“ každému z nás dala váček s penězi a odešli.

„Ale no tak. Mně je to teď strašně divný. Vždyť-“

„Sklapni a pojď.“ přerušila jsem naříkání Siriuse a rozešla jsem se někam. Po chvíli jsem se zastavila a otočila se na ty dva kteří se smějí.