Jeho Sestra?!! [ff, Poberti] cz❌

7. Divné ráno s Blackem

Pohled Emily

Vzbudila jsem se s mírnou- dobře s velkou kocovinou. Třeštila mi hlava a mně připadalo jako by mi tam hrály fanfáry. Otevřela jsem oči a rozhlédla se. Nikdo tu nebyl. To mě tu jako nechaly? Kámošky. Zvedla jsem se a zavrávorala jsem ale ustála to. Rozhodla jsem se že půjdu na Jamesem aby mi dal něco proti kocovině.

Ve společence bylo docela hodně lidí, ale nikdo si mě nevšiml. Dobře pro mě, protože vidět někoho jak se blíží v tílku a krátkých ti Vyběhla jsem- no spíš snažila se vyjít -schody k pokoji Pobertů.

Otevřela jsem dveře a zjistila smutnou zprávu. Nikdo tu nebyl a byl tu strašný bordel. Šla jsem k Jamesově posteli- teda myslím- a podívala se pod postel. A byla to jeho postel, protože by určitě Peter neměl koště. Nemohla jsem nic najít. Asi to nemá žádný smysl, tak jsem si lehla na postel. Voněla a to hodně.

Zavřela jsem oči, ale vyrušilo mě otevírání dveří.

„Whiteová? Co ty tady? A proč ležíš na mojí posteli." aha takže jsem celou dobu hledala pod Blackovou posteli. Aspoň už vím proč jsem tam našla tolik kondomů no. Nechala jsem zavřené oči, nemám důvod je otevírat. Počkat.... Black ma koště?

„Jé Blacku, ahoj. Šla jsem za Jamesem pro něco proti kocovině." otevřela jsem oči a lekla se jak blízko je u mě. Trochu jsem se od něho odsunula a ještě víc si udělala pohodlí. Podívala jsem se na blacka a zjistila že má jenom kolem pasu ručník a z vlasů mu kape voda. Měl krásně vypracovanou hruď. Zkousla jsem si ret. Co si budem úplně jsem zapomněla že tu nejsem sama.

„Pozor ať se tu ze mě neroztečeš." uchechtl se. Trhla jsem sebou a až nerada jsem odvrátila pohled od jeho hrudi.

„Máš něco proti té kocovině?" snažila jsem se s ním udržet oční kontakt, ale moc se mi to nedařilo. Nad tým se ušklíbl.

„Ale jo mám tady něco». Šel k nějaké posteli a z někama vytáhl ampulku s lektvarem. Nedůvěřivě jsem se na něho podívala.

„Co když je to jed?" zasmál se. Proč zase?

„No, jed to není. Ten ti dám až se s tebou vyspím." na to jsem se zasmála já a skoro jsem spadla z postele.

„Takže nikdy." vzala jsem si lektvar a vypila ho na ex. Fuj.

Black si sedl vedle mě a začal se ke mně naklánět. Je on normální? Ať se nad sebou zamyslí pako jedno.

„Um- tak já už radši půjdu." zvedla jsem se a vyšla z pokoje.

Ve společence se na mě vsichni jo podívali. Podzvedla jsem obočí. I když vyšla jsem z chlapecké části a mám jenom tílko a krátké kraťasy.

„Hej Whiteová!" Black, co zase chce?

„No Blacku?" otočila se a viděla že je furt jenom.v ručníků. To se jako nechce třeba obléct?

„Zlato, něco sis tu nechala. Kdykoliv to můžeme zopakovat." hodil po mně nějaký kus oblečení nebo nevím co to bylo. První jsem nechápavě svraštila obočí a potom jsem se přeslazeně usmála. To ho dost zaskočilo.

„Jojo, klidně za chvíli u nás v pokoji." mrknu na něj a on se ušklíbne.
Všichni se na mě dívají a některé holky na mě házejí hodně naštvaný výraz. Oplatím jim ho akorát se tvářím na oko soucitně.

„Co je? Na co tak všichni čumíte?! Starejte se o sebe jste jak zamrzlý v času." zakroutila jsem hlavou a vyšla do pokoje a šla se umýt.

Jak jsem byla umyta vysušila jsem si vlasy a dala jo do drdolu. Já jsem blbá, nemám tu věci. Vyšla jsem a spatřila Blacka jak leží na mě posteli. Měl na sobě košili a měl ji rozepnutou, takže mu šla vidět vypracovaná hruď. Až teď mi došlo že každý se dívá na toho druhého. Ou já jsem v ručníku. Jujky.

„Blacku, co tu děláš?" poupravila jsem si ručníky protože nechcu aby mi šlo vše vidět že.

„No říkala jsi že za chvíli u vás v pokoji, tak zde čekám." zvedl se a pomalým krokem sel ke mně. Ugh ať si zapne tu košili, nemůžu pak udržovat oční kontakt.

„Nevidíš že jsem v ručníku a chci se převléct? Vypadni!"

„Ale noták, Whiteová já vím že mě chceš." chci? Ne nechci.

„Haha, nechci tě." otočila a slyšela za lapání po dechu. Ups. Asi mi nedošlo že moje záda mají různé ozdoby.

„To-to máš od rodičů?" přišel ke mně a já se obrátila. Přikývla jsem. Chytl mě za ramena a otočil mě. Zahákl se prsty o ručník a chtěl ho sundat. Jako- je on normální. Fakt ny potřeboval k Mungovi, protože tohle lidi s mozkem nedělají. Prudce jsem se k němu otočila.

„Hej! Co to děláš?!" strašně mě ten debil sere.

„Chci se podívat na ty jizvy." úplně v klidu to řekl. Já se na ně nemůžu ani podívat.

Přeměřila jsem si ho nedůvěřivým pohledem, ale pak jsem se otočila. Dá se říct že to bude druhý člověk kterému ty jizvy ukazuji bez toho, aniž by mi je uzdravoval. Jinak hodně kluků mě viděli nahou.

Ručník jsem si dala kolem pasu, ano jenom kolem pasu. Ale chtěl vidět záda, tak- ticho.

„Merline! Tohle ti udělali tvý rodiče?! Moji taky tohle dělali, ale-ale až takhle? To že musí asi hodně nenávidět." dotkl se mých zad a mě naskočila husí kůže a sykla jsem. Ano přesně tak ten debil se dotkl rány která byla včera nebo to bylo předevčírem? Nevím. Prostě která byla otevřená.

„Jo, no moje rodiče -jestli se jim takhle dá říkat- oni si na mě vybíjí svůj vztek. Takže většinou to dopadne buď tím lepším  -Crucio- a nebo to horší - ohnivý bič- je mi z nich zle. Poprvé jsem okusila chuť ohnivého biče asi tři měsíce po tom s Jackem. Však víš. No a kdy jsi-“ něčí ruce mi putovaly na boky. Blackovi koho jiného.

„B-Blacku co to- co to děláš?“ snažila jsem se vykroutit z jeho sevření ale on i když mě držel jenom za boky tak to prostě nešlo. Tím pádem se mi otevřely rány. Hned ty ruky pustil a něco mi dal na záda. Začal něco mumlat. On mi ty záda ošetřuje? Black? Ten Black? Co?!

„No, nemáš zač nemáš tam už ty škrábance, ale s jizvami musíš jít za madam Pomfreyovou.“ on mi dal jeho bílou košili na moje zakrvácené záda? Gentleman asi ne? Nevim jak ale nějak mi tu košili obvázal. Měl štěstí že se mě nedotkl ze předu.

„Um- díky.“  dala jsem si ručník výš a otočila jsem se na něj.

Shrnu to asi takhle, Black je předemnou jenom v riflích, já mám jeho kosili na zádech a jsem tu jenom v ručníku. Stojíme a koukáme na sebe.

„No, já už asi půjdu. Tak se měj Whiteová.“ otočil se a už vylézal z okna.

„Blacku počkej!“ rychle jsem přišla k oknu kde už čekal Black.

„No?“

„To jako poletíš takhle?“

„No nic jiného mi nezbývá.“ uchechtl se.

„Ne tak počkej já ti ji dám. Teda bude asi od...“

„Ne nechej si ji. Aspoň vzpomínka ne?" podzvedla jsem obočí.

„Jo jasně tak díky za pomoc.“ usmála jsem se.

„Nemáš zač, klidně to můžeme zopakovat zlato.“ dal důraz na poslední slovo.

„Jo jasně. Merline už leť.“ řekla jsem se smíchem a zavřela okno.

Co-to-bylo?! Jak to že se choval tak hezky? No nic nebudu od něho nic čekat. Furt je to sexy debil.

1217 slov💅🏿
Doufám že líbí 🖤