Tenkrát o Vánocích

Oliver 28.11.

Ráno jako každé jiné, nebylo ani hezky ani hnusně. Ještě v polo spánku jsem vyšel ze svého pokoje a mnul jsem si své unavené oči. Přišel jsem do kuchyně kde už stál můj spolubydlící, George. Podal mi hrníček s čajem  ,,Hej jen jsem chtěl říct, že se dnes vrátím později, tak na mě nečekej" řekl a pomalu odcházel z místnosti, jen jsem mu potichu poděkoval za čaj a sedl jsem si ke stolu.

-

V kavárně ve, které jsem pracoval bylo méně lidí než obvykle. Nebo jako ráno sem vždy přijde pár lidí co si objednají kávu do kelímku do práce. Stál jsem vedle jednoho stolu a zametal podlahu. Někdo otevřel dveře a do prostoru kavárny vnikl studený vzduch, zvedl jsem hlavu a spatřil nějakou holku. Přišel jsem k ní a automaticky se zeptal co si dá ,,No já bych si dala. Máte kávu s příchutí skořice?" blbá otázka ,, Ano, máme ji každé Vánoce" za chvíli budou Vánoce. Čas kdy máte být se svými blízkými a máte být šťastní. George bude u své rodiny a já budu zase sám. Prakticky každé Vánoce od svých 17 let trávím sám. Měl bych na to být zvyklý. Ale prostě to nejde. George mi nabízel, že klidně mohu jet s ním za jeho rodinu, ale to jsem odmítl s tím, že ho nechci otravovat. On měl takové ty typické řeči o tom, že nebudu otravovat ale já jsem to i odmítl.

,,Pane?" mé myšlenky přerušila zákaznice a já se na ni jen rozpačitě usmál.

-

Cestou domů jsem míjel obchod s oblečením, hned ve výloze měli na figurínách svetry s Vánoční tématikou. Na jednom byla kočka co měla kolem sebe omotané světýlka a na hlavě měla červenou čepici. Vypadalo to hrozně kýčovitě ale prostě jsem neodolal, musel jsem to koupit a možná to dám jako dárek Georgovi. Vešel jsem do obchodu, našel ten svetr, a samozřejmě ho koupil. Paní u pokladny mi vnucovala nějakou slevu ,,Vem jeden a druhý dostaneš za polovinu" tak jsem je vzal dva, sice to bylo dražší ale tak co Vánoční svetr s kočkou se hodí vždycky -moudro dne bráško-

-

Doma jsem si unaveně lehl do postele a myslel jsem si, že umřu. Měl jsem promrzlé celé tělo. Vzpomněl jsem si na jeden příspěvek co jsem nedávno viděl na instagramu ,,Začíná to období kdy se do sprchy nechodíme umýt ale rozmrazit" nevím co mi na to přišlo tenkrát tak vtipného ale nemohl jsem z toho ještě půl dne. V plánu jsem měl to že si půjdu udělat něco teplého k pití a následně si půjdu číst, na čtení jsem ale nebyl moc živej takže jsem si radši pustil nějaký film. Ono když jsou skoro Vánoce tak Netflix je plný filmů o vánoční lásce, nejvíc nemám rád  The princess switch a A christmas prince. Vlastně ani nevím, proč mě tak štvou. Možná to bude tím, že jsem mentálně stará opuštěná bábi co je naštvaná na její děti za to, že ji nechaly o Vánocích v domově důchodců.