Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 26 - I need some Louis

Harry

Láska je jen pocit a každý pocit jednou zmizí, nebo ne?

Dny kolem mě plynou a já si připadám jen jako vedlejší postava v životech dalších lidí. Tento pocit znám, už jednou jsem ho zažil. Najednou vám začne být vše jedno a místo toho, abyste cítili obrovské množství pocitů, zapne váš mozek jakýsi obranný systém a vy necítíte nic, žádné emoce. Stačí však málo a zabrána praskne a na vás se přihrne celé to tsunami pocitů, které vás srazí k zemi. Nevím, jestli jsem připraven na ten den.

Týdny se kolem mě procházely a ani mě nepozdravily, takže jsem si neuvědomil, že od té doby, co Louis odešel, uběhl už celý měsíc. Měsíc, kdy se u mě vystřídala hromada neschopných asistentů. Někteří odešli sami, jiné jsem vyhodil já. Nikdo se však nezdržel déle než tři dny.

„Harry?" trhu hlavou a spatřím Liamovu hlavu u dveří. „Máme problém a to celkem velký." Přimhouřím oči a kývnu na něj, aby vešel dovnitř.

„Co se děje?" zeptám se a převezmu složky z jeho ruky. „The Ring Bell? Zase oni?" pronesu otráveně, když se podívám do papírů.

„Toto dneska přišlo poštou. Je to smlouva mezi nimi a jiným managementem. Našli skulinu ve smlouvě a vypověděli ji. Samozřejmě si našli jiný managementu. To ale není to nejhorší," řekl Liam, mezitím, co jsem listoval smlouvou. „Dneska ráno vyšel článek v novinách, je přiložený za těmi papíry."

Vzal jsem článek do ruky, v podstatě byl celý o kapele The Ring Bell a o přiznání vztahu těch dvou. Jak se seznámili a tak dále. Byl tam však zvýrazňovačem zvýrazněný odstavec, který patřil jen mě.

„Ředitel firmy Harry Styles, byl na nás velmi krutý a zlý, často po nás křičel a nestyděl se to dělat i před svými kolegy," prozradil nám jeden ze členů kapely o slavném podnikateli. Jak se však ukázalo, je toho mnohem více. „Často své zaměstnance psychicky týrá a několikrát je napadl i fyzicky." Toto nařčení nám potvrdil i náš blízký zdroj, který řekl, že má Styles už delší dobu psychické problémy a dokonce navštěvuje psychiatra a bere silné léky.
Opravdu chceme, aby naše oblíbené zpěváky řídil psychicky labilní člověk? Měli jsme možnost se zeptat na celou situaci jeho bývalého asistenta Louise Tomlinsona, ten sice moc výřečný nebyl, ale přeci jen nám něco prozradil. „Pan Styles není člověk, se kterým byste se chtěli dostat do konfliktu a už vůbec ne, se od něho nechat ovládat." Jako třešnička na dortu je poslední výrok hlavního zpěváka kapely. „Harry se k nám často choval velmi homofobně, nakonec se ukázalo, že si nejspíš léčí vlastní mindráky, protože je sám homosexuál." Tuto informaci máme potvrzenou z více zdrojů. Můžeme s klidným srdcem říct, že Harry Styles ani zdaleka není tak perfektní a mocný, jak se zdá.

Aby toho nebylo málo, vedle článku byla přiložena fotka z toho plesu, na které mám slzy v očích.

Cely rudý stránku novin zuřivě skrčím a hodím do koše. Zrychlí se mi krev v žilách a najednou mám chuť to tu celé rozmlátit. „Komu patří ty noviny?"

„Pod námi nejsou, už jsem to hledal, patří pod Fella Management," řekne Liam opatrně, protože ví, co se mnou jeho odpověď udělá.

„Hádám, že právě k němu přešli, že ano?" procedím skrze zuby a Liam přikývne. „Ten zkurvysyn," zařvu a rozmáchnu se rukou, takže veškeré vybavení na stole skončí na zemi.

„Harry, klid Chris je jen spolumajitelem té firmy, nemusí za tím stát on," pronese s klidem Liam, ale oba víme, že si to jen nalhává.

„Já toho hajzla zničím, roznesu ho na kopytech, jako toho nejmenšího mravence, mám daleko větší moc než on. Vice kontaktů, financí, prostě všeho, taková kravina mě nemůže zničit," začnu nepříčetností mluvit sám pro sebe.

„Harry, poslouchej mě." Položí mi ruku na rameno, abych se zklidnil. „Je to horší, než se zdá." Ano tím mě opravdu povzbudil. „Jen za dnešek od naší smlouvy odstoupili dva lidé, naši obchodní partneři ruší dohody a přestávají financovat. Netuším, jakou špínu o nás Chris rozhlásil, ale musíme být opatrní, nesmíme si dovolit sebemenší chybu." Je mi jasné, že teď musím za sebou nechat veškeré problémy a soustředit se na práci.

„Liame, kde ten časopis sehnal kontakt na Louise?" zarazím se a skrčím čelo. Ta část s osobními problémy mi asi moc nepůjde.

„No, ono víš." Liam se začne nervózně škrábat na zátylku a uhne pohledem.

„Payne, už takhle jsem dost naštvaný, tak mě nepokoušej ještě více." Zamračím se a uslyším Liamův rezignovaný výdech.

„Stejně by ses to dozvěděl. Louis pracuje pro Chrise, jako jeho manager nebo něco takového." Nemyslel jsem si, že to jde, ale rozzlobím se ještě více a doslova cítím, jak se ve mně vzepře každá část mého těla.

Silně k sobě přivřu víčka a snažím se vyhnat ty myšlenky na Louise a Chrise, jak se k sobě těsně tisknou. I tak už zase se objevil ten bolestivý svíravý pocit na mé hrudi. To je impuls k tomu, aby mozek zase zapnul své štíty a mnou se začala šířit ledová námraza, která jakoby chladila tu bolest.

Zvednu hlavu a s klidem se podívám na Liama. „Potřebuji nového asistenta."

„Harolde, žádný u tebe nevydržel déle než pár dní, myslím, že je to zbytečné," promluví Liam otráveně, protože sem přišel řešit něco jiného.

„Bez asistenta mám menší produktivitu, abych zvýšil výkonnost, potřebuji asistenta," pronesu, ale stejně si sednu za stůl a začnu se napůl věnovat své práci.

„Potřebuješ asistenta, nebo potřebuješ zasunout?" odtrhnu pohled od počítače a podívám se na něho, jestli to myslí vážně, myslí.

„Když se ptáš, tak obojí." Promnu si ret a v hlavě se mi, proti mé vůli, vybaví Louisovo zpocené tělo, když vzdychal mé jméno. Jak se jeho páteř prohla pod náporem euforie a jak se mu prsty zarývaly do prostěradla.

Už jen myšlenka na sex s Louisem mě vzrušuje natolik, že se musím hlídat, abych... „Harry, vnímáš?" nadskočím, když se mnou provrtá Liamův hlas. „Jen mi prosím, řekni, že sis právě nepředstavoval sex s Louisem, nebo ne, já to vědět nechci." Na tváři se mi vytvoří úšklebek, přičemž se opět začnu věnovat práci, bohužel zjistím, že opravdu ztrácíme zisky.

„Sežeň mi Louise co nejdříve. Nutně nějakého potřebuji," pronesu bez mrknutí oka a čekám na Liamovu odpověď, bohužel se mi nedostává nic než ticho. Odpoutám zrak od písmen na obrazovce a kouknu se na fascinovaný Liamův výraz. „Co je?" zeptám se nechápavě.

„Řekl jsi Louise, ne asistenta." Zamračím se a zakroutím hlavou.

„Vyhlaš konkurz." Nekomentuji to, protože má pravdu, právě jsem nevědomky řekl, že Louise potřebuji a nejhorší na tom je, že je to pravda.

~~~~

Tak jako už mnohokrát, stojím po práci ve své kanceláři, otočený čelem k oknu s výhledem na Londýn, přičemž očekávám příchod dalšího rádoby nejspolehlivějšího asistenta. Uslyším, jak se za mnou otevřou dveře a já odolám tomu se hned otočit, vždycky to tak dělám, vzbuzuje to respekt.

Nakonec se pomalu odvrátím od okna a spatřím zhruba dvacetiletého kluka, který má jemné rysy a nos maličko zvednuty nahoru, působí to však spíš roztomile, než namyšleně. Světle hnědé vlasy má střižené na podobný způsob jak Louis, jen kratší. Působí nevinně.

„Jak se jmenujete?" zeptám se hlasem, který je dnes obzvláště chraplavý a vidím, jak tomu klukovi naskočila husí kůže, vím, jak na lidi působím, ale jeho reakce je posunuta do vyššího levelu. Shledává mě přitažlivým, líbím se mu víc, než bych se klukovi líbit měl, je to gay.

„Thomas," řekne šeptem a skloní hlavu, nevinný a stydlivý, vražedná kombinace. To, jak sklání hlavu, jak se jeho tělo třese jen po mém hlasu. Takhle submisivní nikdy nebyl ani Louis. Vlastně nikdo, koho jsem znal.

„Koukněte se mi do očí," řeknu mu místo obvyklých otázek. Thomas váhavě zvedne pohled a tak se tak střetnu s jeho očima. Musím uznat, že jsou hezké. Kolem velmi světle zelené, která připomíná novou jarní trávu, je tmavá kontura, takže to všechno dokonale kontrastuje. Fascinující.

„Řekněte, Thomasi, jste ochotný pro mě udělat cokoliv, bude-li to třeba?" nadzvednu jedno obočí a půlkou těla si sednu na svůj stůl.

„Ano." Přikývne a znovu se zahledí na špičky svých bot.

„V tom případě jste přijat." Usměji se a přejdu až k němu pomalými kroky. Napětí, které v něm proudí, cítím až u sebe. Když stojím přímo před ním, má ruka se jemně dotkne jeho tváře a přejede po ní. Neprojede mnou žádný elektrický výboj, jak je tomu u Louis. „Začněte třeba tím, že odsud vyhodíte všechny ostatní uchazeče."

Jakmile za sebou zavře, leknu se, protože za sebou uslyším hlas Liama, o němž jsem zapomněl, že tu je. „Plánuješ toho kluka ošukat a pak ho vyhodit, nebo si z něho uděláš trvalejší náhradu za Louise."

„Můžeš mi, kurva, přestat toho kluka pořád připomínat, stačí, že pracuje pro toho idiota, jehož firma nás celkem úspěšně potápí ke dnu," zvýším hlas a ucítím, jak se mi rozhoupe křížek na krku, pod mými prudkými nádechy.

„Možná, že kdyby jsi pořádně pracoval a přestal se zaobírat soukromými věcmi, tak se nám daří lépe. Jediné, co v posledních dnech děláš je, že lituješ sám sebe a hraješ si na nějakého ledového prince, který má všechno pod kontrolou, ale já ti něco řeknu. Ty máš pod kontrolou leda tak hovno, kdyby ti bylo všechno tak jedno, jak říkáš, dávno jsi někde jinde, místo toho, aby sis zvyšoval své ego na někom, kdo se tě bojí, jen tím, že dýcháš. Měl by ses přestat starat sám o sebe a začít uvažovat o ostatních. Myslel jsem, že jsi jen zamilovaný idiot, nebo jsi arogantní tím zdravým způsobem, ale teď vidím, že nejsi nic víc, než namyšlený sobecký kokot," dokončí svůj proslov Liam a dřív než stihnu něco říct, zmizí ve dveřích.

„Všechny jsem poslal pryč, pane Stylesi." Vykoukne na mě hlava toho kluka po chvíli, kdy je zaraženě beze slov stojím uprostřed místnosti.

„Nikdy mi neříkejte pane Stylesi, pro tebe jsem jen Harold," můj chraplák pořízne vzduch a já slyším, jak se ke mně přibližují kroky.

„Můžu pro vás něco udělat?" zeptá se jemným sametovým hlasem. Jak moc špatně by vyznělo, kdybych mu řekl, že ho chci dnes večer ojet, abych přišel na jiné myšlenky a pokusil se tím zapomenout na někoho, koho nejspíš určitě miluji?

„Co děláš dnes večer?" prohrábnu si prsty vlasy a olíznu rty, vím, že ho to vzrušuje a to je účel.

„Nemám žádné plány," odpoví, div že se nezakoktá.

„Tak teď už je máš."

Dobře, takže toto je poprvé, co píšu poznámku autora ještě dřív než mám dopsany díl, takže ještě nevím, jak jsem to ukončila a jak moc na mě za ten konec budete naštvaní :DDD
Anyway, rozhodla jsem se, že o vás chci vědět vice :DD Proto vám tu položím pár otázek(6) a vy mi na ně, pokud chcete (a já bych byla velmi ráda), odpovězte, je to moje čistá zvědavost :DDD Pokud bude zájem odpovím vám na ně taky (nebudu to psát stokrát, takže si prostě projeďte komentáře:'DD)
1)Jak jste se k tomuto příběhu dostali?
2)Koho máte z kluků nejraději? Popř. jestli jste vůbec Directioneři
3)Jaký ship máte nejraději kromě Larryho (např. Niam, Payzer, Elearbucks nebo i Troyler, Lush (btw. Nick a Matt se jako rozešli???  dafuq?) etc.)
4)Chodíte na LS srazy?
5)#LouisTops vs. #HarryTops?
6)Váš nejoblíbenější příběh na wattpadu, ať už v aj nebo čj/sk (prosím nepište mi moje povídky, stejně vám to nebudu věřit :'DD prostě je vynechte a nezmiňujte)
Budu vám nesmírně vděčná, když mi na to odpovíte :** Nemusíte třeba na všechny, jestli nechcete, ale opravdu chcu o vás vědět něco více :D a navíc první otázka je pro mě celkem důležitá, takže když už na nic, tak odpovezte aspoň na ni...prosiiim ^^

Fajn teď jsem to dopsala :DDD Takže chci vám sdělit, ze příští díl bude pro změnu z pohledu Louise...konečně, psát Harryho pohled mi prostě nesedí, více se szivam s Louise nebo já nwm :DDD  Jinak vím, že v dnešním dilu se vlastně nic nestalo a přesto je tam toho strašně hodně.....wierd

Těším se na vas u dalšího dílu
Sabi