"Kim Minseok...?! Počkat cože" trochu jsem zpanykařil ale, zase jsem se uklidnil. Začal jsem přemýšlet když, jsem s ním mluvil poprvé tak působil mile ALE, kamarádi se s Yeolem a Sehunem... Žádné takové nic nebude já se nenechám nachytat určitě to je past.
***
No tak zase asi po hodině sedím na posteli a koukám na tu žádost. Mé podvědomí mi říká že bych to měl zkusit ale, rozum mi říká že na to mám zapomenout a já poněvač nejsem dvakrát rozumný člověk tak se to chystám zmáčknout a už teď vím že toho budu litovat.
Minseok: Ahoj, ty jsi ten kluk kterého jsem potkal v parku co?
Baek: Emm ahoj
Baek: a ano jsem to já...
Minseok: aaa super
Baek: super? Proč?
Minseok: proč? To je dobrá otázka.
Minseok: přišel jsi mi sympatický to je ten duvod.
Baek: aha... tak to jo
Minseok: jsem rád že jsi mi odepsal
Minseok: a teď ještě jedna věc...
Baek: ano? Co se děje?
Minseok: chtěl jsem se tě zeptám jestli by si mě neprovedl po
městě. Sehunovi ani Chenymu se nechce a ty jsi zatím
jediný koho 'znám'.
Minseok: a byla by to dobrá možnost se i seznámit... tak šel bys?
***
Asi to tu semnou švihne. Toto jsem nečekal! Co mu mám odepsat?!
Sakra já nevím co mám dělat.
***
Baek: tak dobře kdy?
Minseok: jsem rád že souhlasíš. Třeba zitra po škole. Máš čas?
Baek: ano mám tak zítra
po škole...asi dobrou
Minseok: super. Tak ahoj zítra a dobou noc
***
Ahh bože já mu na to vážně kyvnul. No nic není čas to řešit musím jít spát abych zítra vstal do školy. Převlékl jsem se umyl se a lehl si do postele a usnul...
Ahoj lidi, omlouvam se za
chyby, krátké kapitoly atd.
ČTEŠ
second angle of view
RandomJmenuji se Byeon Baekhyun a je mi 17 let. Škola je pro mě místem utrpení kde mě lidé nenávidí. Ale co když do naš třídy přjde někdo kdo to změní... někdo kdo mě přesvědčí o tom že vše není jen utrpení ale i radost a láska...
