Jmenuji se Byeon Baekhyun a je mi 17 let. Škola je pro mě místem utrpení kde mě lidé nenávidí. Ale co když do naš třídy přjde někdo kdo to změní... někdo kdo mě přesvědčí o tom že vše není jen utrpení ale i radost a láska...
Suho je člověk který mě vždy pomohl se znovu postavit na nohy i z úplného dna.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
A proto jsem byl rád že je to právě on kdo se tam objevil. Hned co mě spatřil ležícího na podlaze zděsil se a rychlým krokem došel až ke mě. Já sem se na něj jenom podívala a navíc jsem se nezmohl "bože Baekhyune co ti to provedli. Jsi v pohodě?" řekl i když moc dobře věděl že v pohodě nejsem. Poté to úplně zbytečné otázce mě zvedl ze země a vedl mě směrem ke dveřím "Ták teď tě zavedu na ošetřovnu a poté to půjdeme nahlásit" Jen co to dořekl jsem hned měl nějaké námitky "Suho víš přeci že když to řeknu tak to bude ještě horší. Nic se tím nezmění spíše naopak"na to mi už neměl co říct poněvač jsem měl pravdu.
***
Na ošetřovně mě sestra řekla ať se posadím. Když jsem tak učinil tak ke mě přistoupila a začala mi dezinfikovat rány v tu chvíli jsem myslel že se asi zblázním páč to štípalo jako čert. Po té mi na veškeré rány dala nějake náplasti. Při odchodu jsem jen poděkoval a odešel. Suho na mě čekal na chodbě a proto jsme spolu došly až před třd u a zatukali poté co se ozvalo "dále" jsme vešli...
Ahoj omlouvám se že to tak dlouho trvalo, ale i tak doufám že se přes to se bude líbit. Jinak se omlouvám za chyby.
