Dobrodružství Rilke Lainzerové

6. kapitola

Dnes je středa a já jsem zalezlá doma. Pořád si dokola říkám co se to se mnou děje. Mám strach co přijde znovu, včera jsem si zalila květiny v pokoki a oni vyrostli div že se z nich neudělal strom. Měla jsem doslova prales v pokoji.
Chci jít do lesa a pročistit si hlavu.
,, Mámi jdu ven." Zakřičela jsem když jsem si obouvala boty.
,, Jen běž." Zaječela.
Šla jsem rovnou do lesa a když prošla kolem poslední zahrady, jakoby se ty rostliny co tam jsou otáčejí a naklaní, ke mě.
Došla jsem do lesa a tam zas narazila na to jezero, ale bylo nějaký jiný.
,, Rilke. Já věděl že sem příjdeš." Vyhrkl na mě někdo a já nevěděla kdo.
Otočila jsem se a zjistila že je to Kail.
,, C....co, jak si mě našel?" Divila jsem se a přitom propichovala Kaila pohledem.
,, Nenašel, to ty si sem přišla až po mě." Odpověděl.
,, Neříkal jsi náhodou že se lesa bojíš?" Udivila jsem se.
,, Lhal jsem." Byl klidný a podle všeho ho má otázka nepřekvapila.
,, Co?!".... proč si mi lhal a co se to se mnou děje?" Jsen zmatená a tak se ho vyptávam.
,, Víš jak jsem ti říkal o těch legendách? Tak jedna se vstahuje k tomuto jezeru." Na chvíli přestal mluvit, přešel k jezeru a pokračoval. ,, Ale to není legenda, je to pravda. Vše o těch bozích a zvláštních bytostech a spostu dalších, to všechno je...... pravda. A já taky nejsem normální, jsem magig, pomocník bohyně přírody." Přestal nachvíli mluvit a já se do toho vložila.
,, A  já jsem co?" Zeptala jsem se zmateně.
,, Ty si polobohyně...rodiče tě našli a adoptovali. No a....já jsem měl za úkol tě najít, bohové už jsou tady dlouho a chtějí si odpočinout a tak hledají někoho kdo by je nahradil. Mám za úkol tě naučit tvou moc kontrolovat." Řekl rychle a stručně.
,, Jsem s toho nějak zmatená. Je toho na mě moc, musím to spracovat." Nadechla jsem se a poslouchala co mi ještě řekne.
,, Neboj časem si vznikneš, ale teď si jdi domů odpočinout a zítra se setkáš s bohyní Moriou a začneme trénovat s tvojí mocí." Oznámil mi na závěr.
Kail mě doprovodil domů. Ani jeden z nás celou cestu nepromluvil, protože jsem si přehrávala dnešek od začátku.
Večer když jsem si šla lehnout, tak jsem nemohla usnout. Pořád si říkám proč já, že to není možný.

Další část a omlouvám se za chyby. Prosím koment a votes.