falešná nenávist

507 41 21
                                    

Minule jste četly:

Kacchan se ke mě víc přitulil a snažil se usnout.

Já jsem zachoval chladnou hlavu a snažil jsem se k to stejné, což se mi za pár minut i povedlo.

..............................................

Ráno jsem se probudil a byla mi zima.

Peřinu jsem si přitáhl až k nosu a otočil se na druhý bok.

Ještě na chvíli jsem zaspal.

Když jsem se probudil už po druhé tak jsem se rozhodl že už budu vstávat, sedl jsem si ještě rozespale na postel a podíval jsem se na hodiny na mobilu, bylo dvanáct, tedy přesně poledne.

,,Už jsi vzhůru?'' zeptal se mě kacchan.

Je jsem ještě unaveně kývl a vstal z postele.

,,Pojď je oběd'' popohnal mě.

Tak jsem tedy vstal z postele a došel ke stolu.

promnul jsem si oči a uviděl co je na stole.

,,Katsudon?'' zeptal jsem se šťastně.

,,hm'' kývl a začal jíst.

S radostí jsem vzal příbor do ruk a začal jíst taky.

Miluju Katsudon, víc jak kacchana ale ne

Kdo by ale neměl rád svoje oblíbené jídlo že?

Po dojezení jsme nádobí uklidili do míčky kterou kacchan hned zapl a já jsem se šel převléct do svého oblečení na doma.

S oblečením jsem se rozešel do koupelny kde jsem se zamkl a převlékl.

Taky jsem si vyčistil zuby, upravil vlasy a až pak z koupelny vyšel.

Byl jsem celý šťastný ale zároveň i nervózní.

Jak na to bude reagovat?

Došel jsem ke naší posteli kde jsem si položil pyžamo a s odhodláním konečně kacchanovy říct co k němu cítím jsem se rozešel do chodby kde zrovna byl.

Už poslední dobou se chová jinak

Chová se ke mě hezky, vědomě se mě mě v noci tuli, líbal se se mnou v kině

Určitě ke mě cítí to co já k němu!

Došel jsem do chodby a už jsem na kacchana chtěl začít mluvit ale..

,,K-kirishima?.. k-kacchan?" Zaskočilo mě.

Kacchan se ve dveřích líbal s kirishimou, byl rukami opřený o oba rámy dveří a kirishima stal na chodbě.

Tentokrát se s ním ale vážně líbal.

Hned jsem se rozbrečel ale nedokázal jsem nic dělat jen stát a dívat se.

Hned jak mě kacchan uslyšel tam se odtrhl a podíval se na mě.

,,Deku není to jak to vypadá" řekl rychle.

Kirishimovy dal facku a zabouchl dveře.

,,Tak jak to teda je?! Je to přesně jako v tom snu! Jsem jenom tvoje loutka! Nic víc!" Začal jsem po něm řvát mezitím co mi z očí utíkala slzy.

,,Jaký sen?! Deku vážně to není jak to vypadá! Prosím vyslechni mě!" Přišel ke mě a chtěl mě chytnout za ruce mezitím co by mi všechno vysvětlil.

Já jsem ale žádné vysvětlení nechtěl, měl jazyk v jeho puse a to mi jako vysvětlení stačilo.

,,Nedotýkej se mě! A nikdy se mi už neukazuj!" Zařval jsem na něj a dál mu facku, nebyla ale zas tak silná ale pořád to byl facka.

,,Ty mě nemáš co být!" Zařval tak nahlas že nás museli slyšet i sousedí a dál mi takovou ránu pěstí do boku hlavy že jsem spadl na zem a za ránu jsem se hned chytl.

Celý rozběsněný se na mě zlosti díval ale ve zlomku vteřiny si uvědomil co udělal.

,,Ne ne ne ne ne to jsem nechtěl" klekl si ke mě a snažil se vše napravit.

,,Řekl jsem nesahej na mě!!" Zařval jsem ještě jednou a naposled.

Rychle jsem ze země vstal a došel ke svému batohu.

Do něj jsem si dal dvě balené vody v petlahvy jezeře byly v ledničce a zbytek věci jako třeba deka, jedny tepláky, mikina a bunda jsem v batohu měl.

Taky jsem si tam dám nabíječku, sluchátka a mobil.

Dal jsem si na sebe batoh a chtěl jsem odejít pryč ale Kacchan mě chytl za rameno.

,,Co po mě chceš ty zrůdo?!" Zařval jsem na něj a ruku jsem mu odstrčil pryč.

,,Nikdy nebudeš hrdina! Nemáš na to! To já mám díky AllMighta ne jak ty zbytečný výbuchy které jsou k ničemu!" Dal jsem mu další facku.

Dobře uznávám že tohle jsem nemusel..

,,Vypadni" řekl klidným a tichým hlasem.

,,Co?" Zeptal jsem se pořád naštvaný.

,, Říkám vypadni a už se nikdy nevracejí!" Zařval na mě že to musely slyšet i sousedí.

Z očí mi začali valit slzy ještě víc a s jemně pootevřenou pusou jsem se na něj díval.

Neměl jsem slov.

Po chvíli jsem ale že sebe něco vypustil.

,, Dobře" řekl jsem šeptem.

Utřel jsem si slzy a otočil jsem se k němu zády, došel jsem do chodby kde jsem si nazul boty, oblékl bundu a z bytu vyšel.

Nakonec jsem vyšel z celého domu a šel kam mě nohy zavedou.

Dal jsem si kapuci od mikiny ale i od bundy a šel mezitím co jsem se díval do země.

Nevím ani jak dlouho jsem šel, celou cestu jsem si ale odehrával celý rozhovor.

Myslel jsem si že to bylo reálné

Že ke mě cítí to stejné co já k němu

Jsem blbej..

Slzy se mi znovu spustili a tentokrát jsem je nechal téct.

Čím jsem si to zasloužil Kacchan?

Vážně jsem tě miloval- oprava pořád miluju ale nedokážu se ti podívat do obličeje, teď už jen tak opravdu ne..

Bakugou pov.:

Už je to hodina od toho co jsem odsud dekua vyhodil.

Zkurvený kirishima!

Jen jsem svoji lásku chtěl chránit!

Nemohl jsem dovolit aby se to stalo..

Kdybych neudělal to co chtěl, tedy ho políbil, tak by dekuove máme poslal mapu kde se deku zrovna nachází.. vím dobře co by mi udělala moje máma kdyby mě našla a to stejně by udělala máma od dekua dekuovi.

Jen jsem se nanovo rozbrečel protože jsem litoval vsehcno co jsem udělal.

Ano Bakugou Katsuki brečí věřte nebo ne ale i já mám city.

Dnešek měl být dokonalý, měl jsem v plánu mu říct o svých pocitech k němu a místo toho jsem ho vyhnal.

Měl pravdu, jak říkal.. jsem zrůda

Nevím proč jsem si myslel že si jeho lásku zasloužím, na to jsem neměl ani myslet

Měl jsem jedinou šanci a tak lehce jsem ji promarnil..

Po pár hodinách mi v očích žádné slzy nezbyly a taky jsem byl celkem unavený i když bylo jen půl čtvrté.

S myšlenkou na toho zelenovlasého chlapce jsem usnul.

Děkuji za přečtení <3

(1 039 slov)

BakuDeku - SpolubydlícíWhere stories live. Discover now