Mám ráda růže

6. Slabá chvilka

1.září 1976
"Lily, Lily, Lily...." volala jsem jméno své kamarádky, neboť jsem ji na nástupišti nikde neviděla. Raději jsem si stoupla na stupínek u lampy a volala dál. Samozřejmě bych to nebyla já kdybych se nějako nezavrtěla a nespadla. Naštěstí mě někdo chytil. Doufám, že to bude Max Davies z nebelvíru. Je prostě úžasný. Hraje famfrpál, ty jeho krásné kudrnaté vlasy.... 

"Mckinnová? Jsi tam vůbec?  A proč se tváříš jako kdybys ... ani to nejde moc popsat!"

"Blacku? Ty?"

"Jo, já."

"Hele, já čekala jiného zachránce. Ne ty tvoje pracky, které mě chytily."

"Princ na bílém koni je jen v pohádkách princezničko." zakmital obočím a usmál se takovým tím blackovským úsměvem.

"Přestaň tady dělat tyhle obličeje."

"Proč? Znervozňuje tě to?

"Jo... teda NEE! Nech toho" snažila jsem se dostat z jeho sevření, ale nešlo to, je celkem silný.

"Ha, povedlo se."

"Co by se ti jako mělo povést, ty skopová hlavo." a znovu opakovala svůj pokus, zase neúspěšně.

"Pottere, neviděl jsi Marlene?" uslyšela jsem Dorcas. Předpokládám i se zbytkem party. 

"Blacku, dej už ty pracky pryč!"

"Ale mně se nechce. Víš, mým rukoum se tam moc líbí."

"Dej je pryč a HNED!"

"No dobře." ten debil mě z jeho náruče pustil rovnou na zem, takže jsem spadla jako kus hadru.

"Ty jeden idiote, co si o sobě jako myslíš?"

"Jenom to nejlepší samozřejmě."

"Pche, dovol mi abych se zasmála."

"Vidíte, říkal jsem vám, že stačí hledat Tichošlápka a najdete i Mckinnovou. Protože se spolu pořád hádají a ualá tady je máme." vyřvával Potter. Já jsem byla tak štastná, že někdo přišel a já nemusela být sama s ním.

"Lily, holky konečně. Tenhleten člověk mě tak vytáčí, že bych ho nejraději zabila." Dorcas hned chtěla říct něco ve smyslu - já ti mileráda pomůžu. Bohužel ji Lily předběhla.

"Radši pojďte, ještě sem neviděla Mary. Musíme jí najít." táhla nás pryč, hledat Mary. Stejně si myslím že to byla jen výmluva, abychom mohly odejít. Protože jsme se tak nějak předomluvily na kupé a Mary nemá nikdy zpoždění,  takže tam bude už tak půl hodiny. Samozřejmě byla tam  v celé své kráse a opálená jako čokoláda. Toto je jedna z mnoha věcí co závidím ostatním - krásné opálení. To je hold nevýhoda nějakých blondýnek. 

"Maryyy, tak jsi mi chyběla." vyběhla a málem mě srazila Dorcas. Ony jsou nejlepší kamraádky jako já s Lily. Takové dvě menší nejlepší přátelství a dohromady jedno veliké, NAVŽDY! Po hodně dlouhém hromadném objetí (trvalo hodně dlouho, až se za námi nějací studenti otáčeli) jsme si museli povědět o těch prázdninách. My jsme se totiž ani jedna s nikým neviděly.

"Já, já, já začnu..." vykřikla Dorcas a jala se líčení. "Takže s rodiči jsme jeli do nějaké kouzelnické části Chicaga. To byla taková nádhera. Ti lidé, mrakodrapy, obchody a ..... nic."

"A co? No povídej! Už jsi to nakousla." všechny jsme úplně hořely nedočkavostí co z ní vypadne.

" Byl tam Philip. Jeden kluk z Chicaga s kterým jsem chodila když jsme tam byli. Jednou jsem totiž utekla rodičům, abych se taky podívala do té mudlovské části. No a tam jsem ho potkala. On je mudla, ale pak zjistil že jsem čarodějka a pustil mě k vodě."