Mám ráda růže

4. To jsou ale novoty

1.září 1971

A je to tady. Dneska uvidím poprvé Bradavice. Podle toho co mi všichni říkali, si to místo na první pohled zamiluju. Já osobně bych chtěla být v nebelvíru nebo havraspáru.Vstala jsem jako první, probudila celý barák včetně všech zvířat a prozpěvovala si radostnou písničku. Všichni kromě mamky mě málem přizabili. No co už, aspoň nebudeme mít zpoždění. Na nádraží jsme se přemístili i přes mé velké protesty.

"Maminko ne, zkusíme třeba tu mudlovskou dopravu."

"Žádný odmlouvání." uzemnila mě mamka a odtrhla mě od dveří kterých jsem se držela jako klíště.

Každý rok 1.září tu je hrozně moc mudlů, takže jsme měli asi jen 10 minut k dobru. Stejně mě fascinuje jak to bez těch kouzel zvládnou. Když jsem probíhala přepážkou dopadl na mě stín smutku - vždyť je nechci opustit.

"Budete mi hrozně moc chybět a psát vám budu každý týden."

"To zvládneš holčičko naše."

"Já se tam ale bojím. Co když budu třeba v zmijozelu."

"I kdyby budeme tě mít stejně rádi, o to se neboj. JO a hlavně si nezapoměň vzít Lulu, nemusela by kdyžtak do Bradavic trefit. Přeci jen je to kus cesty a je celke mladá." kdyby jste nepochopili tak Lulu je moje sova.¨

"O ne Blackovi. Raději nemluvte o mudlech." zbystřil táta. A měl pravdu, 2 podivné skupinky, které měli okolo sebe tak metr volného místa, neboť se jich všichni báli. Když okolo nás procházeli zamračili se na mě a nesli se dál jako pávi.

"Počkat jakto že se na tebe zamračili když tě ani neznají?"

"No měli jsme takový menší incident na Příčný ulici. No a nebojte jsem v tom namočená i s kluky."

"Cože?! A že se nikdo nezmínil."

"No  tak já radši půjdu, aby mi neujel vlak." radši jsem to utla a rozloučila se.

Když už jsem byla z dohledu ještě jsem slyšela mamku říkat "Vidíš já ti říkala že jsme je neměli pouštět samotný." jen jsem se nad tím pousmála a šla dál. Než jsem došla k vlaku všímala jsem si různých skupinek lidí - mudlové a jejich děti, kterým to přišlo jako sen, zamilované páry nebo ostřílení sedmáci. Taky se tu hádala jedna holčina s zrzavými vlasy s jinou holkou a bylo to docela hnusný. Raději jsem šla do vlaku a našla si svoje kupé. Ještě jsme ani nevyjeli a já se nudila jako nikdy, protože jsem tam byla sama. Dokud....

"Ahoj, máš tu volno? Nikde jinde není místo nebo mě tam nechtějí." ozval se slabý hlásek holky z hádky.

"Samozřejmě, stejně jsem se tu začínala nudit. Jsem Marlene Mckinnová." podala jsem jí ruku.

"Lily Evansová a jsem mudlorozená, snad ti to nevadí." 

"Blázníš, mně je jedno jak čistou máš krev. Mě mudlové fascinují."

"Uf, to jsem ráda."

"A můžu se tě zeptat s kým jsi se to tam venku hádala." jakmile jsem to řekla nahrnuly se jí do očí slzy.

"To byla moje sestra Petunie, ona není jako já a nemá mě za to ráda, nazývá mě zrůdou."

"Přijde mi ulítlé posuzovat někoho podle schopností"

"Prosím Marlene můžeme se bavit o něčem jiném, třeba mi můžeš vysvětlit jak to tu chodí."

Tak jsme Lily všechno vysvětlila - že Bradavice jsou nejhezčí místo v Anglii, naučila jsem ji jíst kouzelné sladkosti... Ona mi představila svého kamaráda s velkým nosem a mastnými vlasy, ale moc mi nebyl sympatický. Samozřejmě po cestě se stavil kdo jiný než Potter a co mě překvapilo byla ta jeho partička. Baví se s klukem z obchodu s hábity. Sirius Black - musí být celkem odvážný že se baví s "krvezrádcem", další byl milý kluk s hodně jizvami Remus Lupin a poslední obtloustlý Peter Pettigrew. Skoro celou dobu nás otravovali, já bych je nejraději prohodila oknem. Jakmile vlak zastavil, rychle jsem vyběhla ven a začala se bavit s Hagridem.

"Jé ahoj Hagride." ostatní na mě koukali jakože jsem snad spadla z višně, že se s ním znám.

"Jé Mckinnová nejmladší, rád tě vidím. Kluci mi říkali že jsi pěkné číslo" 

"Tak nejsem tu ani 5 minuta  už mám ohlas"

"A nevíš kde jsou bráchové?"

"To vážně nevím."

"No nic měli bychom vyrazit."

Cesta loďkami byla přímo magická a docela mě mrzí že to je poprvé a naposledy. Hagrid nás předal ženě s drdolem , zelenými šaty a hodně přísným výrazem. To bude McGonagalová. Kluci mi říkali že hodně často dává tresty. Musím si na ní dát bacha.

"Milí žáci, ještě než se začneme učit kouzlům, musíme vás zařadit do vaší koleje. Po celých 7 let  bude jako vaše rodina. Celý rok budete sbírat body za vaše úspěchy, či odečítat za neúspěchy. A teď půjdete do Velké síně, kde vás rozřadíme.

S Lily jsme na sebe vytřeštily oči. Celkem se toho bojím. Došli jsme ke 3 schůdkům u učitelského stolu .

"Až vyslovím vaše jméno, vyjdete sem a já vám nasadím na hlavu klobouk, který vás rozřadí."

"Ableyová Laura ........ MRZIMOR"

"Blacková Belatrix ........ pomalu se ani nedotkl její hlavy a zařval ZMIJOZEL"

"Blacková Narcissa ....... trochu se rozmýšlel, ale nakonec ZMIJOZEL"

"Black Sirius " přestala jsem vnímat, páč Black jako všichni ostatní v jejich rodině bude ve zmijozelu.

"NEBELVÍR" počkat co? Black a nebelvír? Není tam už nikdo jiný a já jen hodně dlouho nevnímala? Ne, není tomu tak. Všichni ve Velké síni utichli a sledovali ho. Sám on byl tak překvapený, zároveň byl šťastný. Tak nadšeného člověka jsem snad v životě neviděla. McGonagalová to už neprodlužovala a četla nová jména.

"MacDonaldová Mary ....... NEBELVÍR" oo né M a já budu určitě potom.

"Mckinnová Marlene" no vždyť jsem to říkala. Říkám si jestli bych raději neseděla v Azkabanu.

"Aaa Marlene, kam bych tě mohl poslat. Mrzimor - NE, havraspár - tak to už vůbec ne, no nevím jestli ten zmijozel nebo nebelvír. Máš sklony ke straně dobra takže NEBELVÍR" 

Uff a mám to za sebou.

Dnešní večer byl super ... jsme v nebelvíru, mám tu nové kamaráky - Lily, Mary a Dorcas, které jsou se mnou na koleji i na pokoji. Pořádně jsem se nadlábla a taky se bavím s Hagridem. Bohužel i James, Remus a Peter jsou také v nebelvíru.

Ahoj, tak konečně po nějaké době nová kapitola. Byla jsem totiž na táboře a tam jsem psát nestíhala.

ANIČKA