Dobrodružství Rilke Lainzerové

1. kapitola

Předem se omlouvám za gramatické chyby. Nejsem žádnej češtinář.
Prosím pište komentáře.
Jsem sama a sama zůstanu, podle všeho asi navždy. Jmenuju se Rilke Lainzerová a je mi 15 let, mám ráda přírodu, vlastně ji přímo miluju a ráda se po ní potuluju. Rodiče skoro nevídám, protože jsou příliš zahleděný do své práce a sourozence ani přátele nemám. Dnes je pátek a já musím do školy. Mám štěstí jelikož bydlíme jenom pět minut od školy.
Když jsem došla ke škole vrazil do mě nějakej blonďák, podle všeho dost namyšlenej.
,, O.....omlouvám se." Řekl ten blonďák a podíval se na mě provinilím výrazem.
,, To je dobrý, stává se mi to pořád." Řekla jsem a zamířila jsem si to do školy.
Blonďák mě ihne dohnal.
,, Promiň měl jsem se ti představit, jmenuju se Kail. Jsem tu novej a nikoho neznám a chtěl jsem tě poprosit jestli bys mě tu provedla.
Řekl Kail a ukázal mi jeho zářivě bílý úsměv.
,, Já jsem Rilke a klidně tě tu provedu."
Odpověděla jsem a šla do školy.
Zavedla jsem ho do suterénu kde se nachází jídelna, potom jsme šli nahoru po schodech kde je první stupeň, ještě víš po schodech je druhý stupeň. Po prohlídce jsem si uvědomila že musím na hodinu. Zjistila jsem že s Kailem máme některé hodiny společné a proto utekli jako voda.
Když jsem přišla domů, přetrpěla nudné odpoledne a šla si dát k večeři omeletu. Sedla jsem si ke stolu, u kterého seděli mí rodiče.
,, Tak jaké si dneska dostala známky?" Zeptal se mě táta.
Zajímají je jenom známky.
,, Dostala jsem jedničku z matiky a z češtiny." odpověděla jsem a šla nahoru po schodech do svého pokoje. Jelikož jsem byla unavená tak jsem si lehla do postele a usla.

Omlouvám se za chyby a slibuju že další část bude zajímavější.