Následníci V. - Záchrana plesu

4. Kapitola - Evie má podmínku

„Všichni ke stolu!“ prohlásila Evie, „Bude oběd!“ „A co bude?“ ptal se natěšeně Jay a zabral si místo zády ke kuchyni. „Řízky s bramborovou kaší,“ dostalo se mu jako odpověď.

To všechny přilákalo ke stolu, a kdo se nevešel ke stolu, našel místo na pohovce, protože jich dneska bylo na oběd dvanáct (Mal, Evie, Jay, Carlos, Han, Ben, Dizzy, dvojčata, Uma, Harry a Gil).

Evie vyndala talíře a začala nabírat. Pak je postupně rozdala, a i se svou porcí si sedla ke stolu. „Hele!“ ozval se Carlos, který před sebou neměl nic, „A co já?“ Evie se tvářila, že nechápe, ale pak dělala, že jí to došlo: „Jo tak. Už chápu. Ale to je v pořádku.“ Carlos na ní jen nechápavě koukal. „Nevyřešíš problém s Dudem, nebude řízek,“ řekla mu narovinu. Carlos začal argumentovat: „Vždyť jsem řekl, že to probereme večer.“ „Večer je pozdě.“ „Tak hned po jídle?“ navrhl Carlos. To Evie obměkčilo, nabrala porci i jemu a talíř mu dala se slovy: „Fajn. Ale budu u toho.“

„Dude…“ začal Carlos po obědě, „…Co se děje?“ Dude chvíli mlčel, až najednou řekl: „Už se mi poslední dobou moc nevěnuješ. A mě to mrzí. Protože jsem si myslel, že jsme nejlepší přátelé. Ale ty jseš úplně paf z Hanzi a Jane a na mě nemáš čas.“ Nasadil smutná očka a lehl si do svého pelíšku. Evie se ho musela zastat: „Má pravdu, Carlosi. Naposledy jsem vás viděla jsi hrát o prázdninách, když sis zlomil tu nohu.“ Carlos neměl co říct. „Asi máte pravdu,“ dostal ze sebe, „Omlouvám se. Změním to a bude to jako dřív. Dáš mi ještě druhou šanci, Dude?“ „Jo. Nechci o tebe přijít. Lepšího přítele jsem nikdy neměl.“ Dude se nechal Carlosem obejmout, pomazlit a podrbat a sám mu začal olizovat obličej.

V pondělí po škole se Mal, Evie a Han přesunuly domů, Jay na hřiště a Carlos s Jane, Dudem a Dobrou Vílou na loď, která v neděli připlula do přístavu k Auradon city.

„Už víš, proč Dude utekl?“ zeptala se Jane zvědavě. Carlos moc o tom mluvit nechtěl, věděl totiž, že udělal chybu v upřednostňování Jane a Han a na Duda neměl moc času. Zase ale na druhou stranu nechtěl Jane nic zatajit. „Jo, udělal jsem takovou… Docela velkou chybu… A Duda to dost ranilo… Takže proto…“ „A… Můžu vědět, co se stalo?“ Carlos zas chvíli váhal, Usoudil ale, že bude lepší, když bude vědět, co se stalo: „Tak trošku… žárlil… Protože jsem s ním netrávil poslední dobou tolik času jako předtím… A byl jsem místo toho s tebou nebo Han… Což samozřejmě není nic proti Han a ani tobě, protože, sama víš, jsem s tebou rád… A… mám tě rád, samozřejmě… Jen…"

Najednou se ale ozval hlas příchozí Dobré Víly: „Tak jak to jde, vy dva? Doufám, že děláte, co máte.“ Jenže pak viděla, jak oba drží suché mopy, což znamenalo, že ještě nezačali vytírat, takže jen trošku zklamaně situaci shrnula: „Takže ne… Tak honem do práce!“ a odešla stranou.

Loď se najednou rozhoupala. Nemohly ale za to vlny, protože oceán byl naprosto klidný…