Dočetl jsem poslední řádek knihy a máma už usnula.Sice venku ještě trochu fouká vítr, ale stejně jsem vyšel ven na zahradu a lehl jsem si na trávu. Nade mnou bylo tisíce žářivých hvězd.Zavřel jsem oči a zaposlouchal jsem se do zvuků, které mě obklopovaly. Zvuky aut, které jezdily sem a tam. Zvuky ptáku, kteří cvrlikali a to nejlepší nakonec, zvuk větru, který si pohrával s mými vlasy. Vždycky jsem si všímal maličkostí. Neustále jsem ztracený ve svých myšlenkách Nejsem jako většina mých vrtevníků. Oni většinou jen sedí u počítače a stěžují si, jak mají těžký život. To já jdu ven a dívám se na západ Slunce.Nebo si zajdu do kavárny a tam si čtu mé oblíbené knížky.. Mám rád každé roční období ,ale nejlepší je, když je Podzim. Všude je plno barev a listí okolo mě.Nemám rád školu. Myslí si tam o mně že jsem jen divný 16 kluk,který nikdy nebude mít kamarády, protože je na to prý až moc divný.Kdyby se dozvěděli že jsem gay, bylo by to ještě horší. Já už jsem si, ale zvykl je ignorovat. I když, někdy je to hodně těžké přeci, vůbec mě neznají a říkají o mně hrozné věci. Kdyby mě z poloviny znali tak by pochopili proč se tak chovám. Nemám rád, když někdo odsuzuje někoho koho vůbec nezná, ale to je dnešní doba. Kde lidé si všímají jenom sami sebe a kritizují ostatní, jak vypadají co mají oblečené právě na sobě s kým chodí místo toho, aby se zamysleli nad sebou a začaly ty chyby první řešit sami u sebe. Jak já bych žil někde na jiné planetě hodně , hodně daleko, kde lidé by byli na sebe hodní pomáhali si navzájem.Kde každý by byl šťastný. já vím, že moc sním, ale realita nikdy nebyla pro mě. Když jsem byl malý vytvořil jsem si svůj imaginární svět a v něm jsem si vytvořil kluka, který je perfektní v každém ohledu.Mám opravdu silný citový vztah k němu a když na něho myslím mám motýlky v mém břiše.Myslím, že jsem se zamiloval kdo kluka, který neexistuje a zabíjí mě vědět , že je pouze přelud mé fantazie.
Moc děkuji za komentáře a hvězdičky. :) Doufám, že se Vám díl líbil :)
