Pátek, 16. 11, 18:30, Arma
Ještě vcelku klid a nuda, dojíždějí poslední účastníci.
21:00
Už panuje velmi veselá nálada. Špára velí, otevírá se první flaška griotky. „Na, to j tvoje, vem si to" – Jiří. Odmítám, ale odkládá mně to k pípě, čepuju pivo. Špára začíná kecat o Áčku, že je tam nějaká komanč párty. Otevírá se další flaška griotky. Jirka mně opět odkládá a už na mě čekají asi čtyři.
23:00
„Kikíí, pivo!" – nic jinčího k mé osobě už ani neslyším. Špára v bílém saku všechny obletuje. O Áčku se začíná mluvit vážně, další griotka.
23:50, spálňa
„Za deset minut přijede tágo. Kikino, obleč si tuto košulu, jedeš s nama." velí Špára.
Sobota, 17. 11, 0:09, schody na Áčko
Šálik ještě zavalí: „Poprvé na Áčku? Nic si z toho nedělaj, všecko je jednůc poprvé!" Vcházíme dovnitř – Ondra Albrech. Fotí si tu partu HIC – Jiří, Špára, Šálik, Valcon a Bělůš. Uviděla jsem asi polovinu Nevšové, takže bylo jaksi jasné, že se to před mamkou neututlá, ale v ten moment mně to bylo docela jedno. Šálik mě vytáhl ‚tančit' a shodil mě na topení. Utekla jsem mu, opřela jsem se o sloup a zavřela oči. On došel, začal se omlouvat , natáhat mě a dal mně pusu!!! Odešla jsem, ale byl mně v patách a vlepil mně další! (začínám nachvilku věřit Šímovce a její storce o křoví) a pořád se omlouval. Když se mi ho podařilo setřást, dofrčel za mnou k baru Valcon. „Dívaj, Kikíí kolik tu máš nápadníků, ale musíš udělat první krok. Víš jak si toho ten ogara váží? Až do konca života." S větou „Valcone, už nepij!" jsem odešla za Špárou na parket. Potom už s Bělůšem, Valconem a Šálikem odcházíme, zatímco Jiří se Špárů vykecávají na schodech. Bělůš mně říká, že se omlouvá za to, co hrnul na dni ČSLA a objímá mě. Šálik se zase ztratil. Kašleme na něj, bereme tágo a jedem zpět.
Poznámka psaná na Áčku
„Okay... neboj, zitra dolezu :)) a doucis mna too? Neumim an slovo ;))miluju taaaaa :) acko zije :D + Kejta smrdi :D hy miluju taa ;)) &le mson pmiluju twaaa :) you dont sa."
1:30, zpět v kasárnách
Došla jsem si ještě do Army pro blůzu, a šla zpátky za Špárou k jedničce, pokecat za Američanama, pak už spát. Hodila jsem si spacák na postel. Zhaslo se, a asi po deseti minutách na mňa skočil Jiří se Špárou, že chtějí spát vedle mě. Nakonec ale odejdou s prohlášením, že nd ránem se vrátí.
Naštěstí se nevrátili...
8:30, spálňa
Vzbudil nás Hajdys větou „Tady se včera asi moc nepilo, že?" Nakonec jsem jela domů už v deset.
17:30, schody před trojkou
Jsem tu bez taty. Seděli jsme v Armě, povídali příhody ze včerejška... „Kikino, neseď tu, ještě chytíš nějaký syfilis." pronesl Špára když mě uviděl sedět na schodech. Chvilku jsme kecali, a pak už spát.
neděle, 18. 11, 9:00
Uklůzám Armu. Shozená nástěnka, vytáhnuté rakety z muzea a rozbitá flaška od Rumu naznačují, že tam Šálik s Valconem pařili do brzkých ranních hodin.
