Haters to lovers - Love story

porod :3

Lehce ke konci března se Viktor nastěhoval k Nikol, aby se o dítě mohli starat oba. Též v tuto dobu se rozhodli, o tomto říct svým rodičům. *''Co když s tím nebudou souhlasit?''* pomyslela si Nikča. Viktor se na ní podíval jako by jí uměl přečíst myšlenky a řekl ''Bude to v pohodě, neboj'' a usmál se na ní. Chytl Nikču za ruku a řekl ''Kdyby to nevzali dobře, tak já tady pro tebe vždy budu'' a dal jí pusu. Nikča se pousmála a kapka slzy jí stekla po obličeji.

V teplé jarní odpoledne se vydali na cestu k rodičům od Nikol. Oba byli ve stresu, ale věděli, že i když to dopadne špatně, tak pořád mají jeden druhého.

Celá cesta trvala asi jen půl hodiny, protože její rodiče nebydleli ani tak daleko. Když přijeli na místo tak se smířili s tím nejhorším. Oba dva se na sebe podívali, usmáli se a Viktor řekl ''Nemusíš se bát, jsem tady'', Nikča se usmála a dala mu pusu. Z auta prvně vystoupil Viktor a hned po něm Nikča. Viktor chytil Nikču za ruku a znovu jí ujistil, že jí neopustí.

Stáli před dveřmi od baráku jejích rodičů, zaklepala na dveře a z vnitřku baráku se ozvalo ''KDO TAM??'', ''Nikča'' odpověděla Nikol. Rodiče jim otevřeli dveře a pozvali je dovnitř. Posadili se na pohovku a vedle sebe Nikča položila tašku s oblečením pro novorozence a ultrazvukem. ''Tak co nám chcete říct?'' Zeptala se její mamka. Nikča se zase začala potit nervozitou a podá jí tašku s úsměvem. Její máma se do tašky podívala s údivem, nevěřila svým očím. ''Děláš si srandu?'' řekla s nadšením, ''Tohle je lepší reakce než jsem čekala'' řekla Nikča. Její mamka začala brečet radostí, jako by na tento moment čekala celý svůj život. Táta z toho moc nadšený nebyl, protože Nikča byla s Viktorem teprve 9 měsíců, ale neřekl nic negativního, ba naopak tvářil se nadšeně.

Barák propukl radostí. Když se chystali odejít, zastavila je mamka s tím, že má pro ně peníze pro miminko. Nikča se na ní zmateně podívala a poděkovala. V autě si oddechli a řekli si, že to je snad nejlepší reakce, kterou mohli mít, byli za to rádi. Zanedlouho o tom všichni věděli, takže jim přišlo hodně gratulací, dárků a hraček pro miminko.

Život šel docela dobře. Čas uběhl rychle a už byl červenec, měsíc kdy měla Nikča porodit, nemohli se dočkat. Jedno velmi deštivé poledne začala mít kontrakce. Ovšem Nikča nechtěla dělat z komára velblouda čekala, jestli se bolest zmírní. Naopak, bolest se zhoršila takže jí Viktor odvezl do nemocnice, kde jí bylo oznámeno, že bude za pár hodin rodit. Už radši nejeli zpět domů, takže zůstali v nemocnici, na připravené lůžko si Nikča lehla a jen čekala, kdy už této bolesti bude konec. Po 3 hodinách se dočkala, porodila zdravého chlapečka a štěstím necítila už žádnou bolest.