Ráno

9 2 0
                                    

POV: Olivia

*zvonění budíku*
,,Zasranej budík!" zakřičela jsem přes celý pokoj. Musím si už fakt změnit to vyzvánění - otravnějši než to co mám teď asi ani neexistuje. Ráno = nejhorší část dne. Zvedla jsem se z postele a zamířila přímo do koupelny. Opláchla jsem si obličej studenou vodou, udělala jsem si dost provizorní culík a pomalu sešla dolů do kuchyně.

,,Dobré ráno, zlatíčko.'' uvítala mě macecha. Neodpověděla jsem (neměla jsem na to nervy) a skrčila se pro Luckyho. - Mého nejvěrnějšího přítele - mého zlatého retrívra. Dostala jsem ho k 15. narozeninám, přála jsem si ho už strašně dlouho. Macecha se jen tak nenechala odbýt.
,,Stíháš bus do školy, nebo tě mám odvést? Jinak oběd máš na stole, nezapomeň si ho vzít.'' pomalu jsem se na ni otočila.
,,Nic nepotřebuju.'' opáčila jsem a otevřela lednici. Vzala jsem si své ledové kafe, těstovinový salát a vyšla rychle schody nahoru. Cítila jsem jen její pohled v zádech. Nechtěla jsem s ní mluvit. Alespoň dokud nepřijede táta..

Nahoře jsem se oblékla do volných džín a velké černé mikiny (haha basic) a vytáhla ze skříně kabát - na to že je březen je dost zima. Pak jsem se jen rychle namalovala, vyčistila si zuby a byla jsem ready. Ještě že jsem už měla připravenou tašku.

Fake teen dreamWhere stories live. Discover now