Dnf fanfikce :)

VIII.

Dream

Georgovy muselo dojít že někdo přijede. Rozhlížel se po letišti, nedržel mě za ruku což mi trošku vadilo.
Letadlo s Nickem přiletělo. Všude začli chodit lidi a na letišti byl čím dál větší chaos. Koukal jsem směrem kde chodilo nejvíce lidí. Nick furt nikde. George něco dělal na mobilu.

Po chvilce k nám někdo došel, nenapadlo mě se podívat kdo to je, koukal jsem do mobilu. Geroge se zvedl a přivítal Nicka s Karlem.
"Takže tohle je ten slavný Dream?" Zeptal se se smíchem Karl.
Podíval jsem se když jsem uslyšel svoji přezdívku. Nad Karlovou poznámkou se všichni začali smát.
"Ahoj, takže tohle je ten tajemný host?" Obejmul jsem Karla a Nicka.
"Ty si věděl ,že přijedou?" Řekl uraženě George.
"Jo, tohle je to překvapení." Řekl jsem a podíval se na George. George nic neřekl.
Když si Nick všiml ,že se něco děje rychle se snažil něco udělat.
"Měli by jsme jít, máte nám toho ještě co říct." Řekl a šel směrem k východu.
"To je dobrý nápad." Zamumlal naštvaně George a šel hned za Nickem. George vás nechá cítit se špatně i když jste nic neudělali, to už jsem stihl zjistit. Povídal jsem si s Karlem než jsme došli k autu. Nick s Karlem si sedli do zadu a já si Georgem dopředu. Snažil jsem se položit ruku na Gerogovo stehno ,ale on ji hned sundal a posunul se blíž k okénku. Zakroutil jsem hlavou a vyjel.

Dojeli jsem před můj byt, zaparkoval jsem auto a všichni jsme vystoupili. Hodil jsem Nickovi klíče:
"Běžte s Karlem napřed, něco si s Georgem vyřešíme." Usmál jsem se a chytil jsem George dřív než chtěl odejít.

Když se zavřeli vchodové dveře pustil jsem George ,který se furt červenal.
"Furt se červenáš jenom když se tě dotknu." Řekl jsem do ticha. Žádná odpověď.
"Co se děje?" Řekl jsem starostlivě.
"Nic, a teď mě nech." Odsekl a podíval se do tmy.
"Něco se děje, to poznám." Usmál jsem se abych trochu uvolnil situaci.
"Prostě nechci aby Nick a Karl věděli o našem vztahu." Řekl naštvaně, až mě samotného to překvapilo.
"Ty se za to stydíš?" Zeptal jsem se opatrně.
"To je moje věc." Odsekl a šel směrem ke dveřím.
Koukal jsem se do tmy a přemýšlel. Proč by se za to styděl? Hlavně před Karlem a Nickem...

Lekl jsem se kočky koukající na mě.
"Ahoj..." zašeptal jsem.
Kočka se otočila a vyskočila na plot a zmizela ve tmě.
Díval jsem se za ní a když se nevrátila, šel jsem zpátky do bytu.

Takzeee, nebudu se nejak vymlouvat a reknu to narovinu, byla jsem lina něco napsat. Jak se otevreli skoly tak vetsinou prijdu pozde domu a uz se mi zadna kapitola delat nechce. Zkusim tedka delat kapitoly pravidelne ale nic neslibuju <33