*2*

150 6 1
                                    

,,Pojď sem koťátko."Když jsem hrabal v odpadcích, tak mě napadl nějaký chlap. Vysmykl jsme se mu a teď před ním utíkám. Zahnu do jedné uličky, neměl jsem, protože přede mnou je 10 metrová zeď. ,,Tady seš." Otočím se a začnu se klepat. ,,P ... prosím" řekněte roztřeseným hlasem. On se na mě ušklíbne a jde ke mně. ,,Prosím ne." Couvám až narazím do zdi. Přistoupí ke mně a tvrdě mi zatahá za uši. Zamňouknu, protože jsou moje uši strašně citliví a tohle hodně bolelo. ,,Ty seš teda obluda."Řekne posměšným hlasem a hodí se mě na zem. Roztřeseně se na něj podíváme a vidím, že si vytahuje pásek z kalhot a rozepíná si kalhoty. ,,Ne" zakřičím a máchám ruce. ,,Spratku."Řekni, vezme pásek chytne mi ruce a tím páskem je sváže. ,,Ne, prosím".

Probudí mě telefon naštvaně si ho vezmu do ruky. ,,Co je?"Vyjedu po tom dotyčném. ,,Ahoj synáčku, snad si nezapomněl? Dnes mám oslavu narozenin a byl bych rád, kdybys přišel." ,,Neboj tati, já ví." ,,Budu tam za 20 minut, musím jít pa." ,,Paaaa."Unaveně si zívnu a jdu se vykoupat, ještě se podívat, jestli je tu Josefina. Naštěstí už odešla. ,,Myslím, že teď někde točí." Vlezu do koupelny a spáchám ranní hygienu, když už to mám, tak si vlezu do sprchy a začnu se mýt.
Jdu do pokoje vezmu si slušné hadry a vyrážím. Vezmu to jednou uličkou. Naštěstí otec nebydlí daleko, takže jsem tam tak za 15 minut. Zahnu do jedné z těch uliček, ale najednou slyším, jak někdo v jedné uličce křičí. Ignoruj to a jdu dál. ,,Ty malý zmrde, ty jsi mě kousnul!" Zastavte se a podívejte se na tu uličku. Nemůžu si pomoci a prostě musím kouknout. Když zabočím tým směrem, tak uvidíme kluka, jak se snaží bránit a brečí a nad ním je chlap, co se snaží do něj vniknout.

Snažím se bránit, ale ten muž má strašnou sílu. Sundá mi kalhoty a chce do mě vniknout. Kousnu ho. ,,Ty malý zmrde, ty jsi mě kousnul!" Dá mi pěsti, cítím v puse kovovou příchuť. Bolí mě celé tělo, ale i tak se snažím bránit. Najednou je ten chlap na zemi. nechápavě se na něj podíváme, pak se otočíme a uvidíme vysoké a krásného muže, jak se na mě díváme.

Neko? On je to neko. V životě jsem žádného neviděl. Zaraženě se na něj dívám.

,,Dě .... děkuji vám pane" řeknu roztřeseným hlasem. Zvednu se, nasadím si své roztrhané věci a chci jít pryč, ale zakopnu a spadnu na svého zachránce. ,,M ... moc se om ... omlouvám" řeknu koktavě.

,,Nic se nestalo." Je vážně roztomilý. Nemůžu si pomoc a sáhnu na jeho ouško. Ježiši, jsou fakt heboučké. Podívám se mu do očí a vidím, že má slzy. Dojde mi, co jsme udělal a rychle dám ruku pryč. Sakra, co dělám.

Úplně jsem zamrzl, ještě jsem několik vteřin nemohl reagovat. Když už jsem se vzpamatoval, tak jsem na se něj vyděšeně podíval. Proč to udělal? Chce mi taky ublížit? Chci jít pryč, ale najednou se mi zamotá hlava a já spadnu do bezvědomí.

Neko Where stories live. Discover now