jsem tu pro tebe🤍

45.část

Z pohledu Týny
otevřela jsem dveře, rozhlédla se a nikdo tam nebyl
T: haló? je tu někdo?
řekla jsem zmateně dokud si na zemi nevšimla takové černé krabice
T: Jankuu?
J: anooo?
T: ty sis něco objednával?
J: ne, proč se ptáš?
T: koukej
vzala jsem do rukou krabici a zanesla ji Jankovi
J: co to-?
T: co já vím.. otevřem to?
J: tak jako nemáme na výběr
T: pravda, jdu pro nůž na odřezání té izolepy
J: jasně
Janek začal zkoumat tu krabici a já odešla pro nůž
T: taak tady to je?
J: díky díky
oddechl si a začal otevírat krabici, srdce jemu i mě bilo jako o závod, tak jako nikdy nevíš co tam může být že jo
otevřeli jsme krabici a před náma se objevil bílý papír, zároveň jsme se na sebe podívali
J: přečteš to?
T: jasný
z hluboka jsem se nadechla a podívala se na papír, co tam bylo mě strašně zarazilo
J: co tam je napsané?
řekl vyzvídavě
T: tak jo... vyhrála jsem, Adéla je moje a vy už ji nikdy neuvidíte, slyšeli jste sami, nechce být s váma, plán skvěle vyšel, jdeme pryč odtud, nehledejte nás nebo vás bude čekat stejné peklo jako ji bez podpisu, co to má znamenat?
J: se mě ptáš, ale tak víme od koho to je, nemusela se ani podepisovat, víme od koho to je
T: ale přečti si ještě jednou tu poslední větu, vidíš to co já?
J: stejné peklo jako ji... myslíš že-?
T: jo, jde o Adélku
J:...
T: Janku já se o ni bojim..
J: já taky.. strašně moc..
T: co teď?
zeptala jsem se se slzama v očích
J: vem si bundu a jedeme do parku, musíme doufat, že tam furt budou
T: j-jasně, běž nastartovat auto, bundu ti vezmu s sebou
J: okok
řekl chvátavě a vyběhl rychle ven, já mezitím vzala bundy, telefon, peněženku a doběhla jsem za nim
J: jedeme?
T: jedeme
pokývali jsme na sebe hlavou a rychle vyrazili z bytu do parku
....
vystoupili jsme z auta a v dálce zahlédli Adélku s Katkou, jak mají v rukou věci nebo spíš takhle, skoro všechno brala Áďa což nevím proč ale prostě brala
T: běžíme!
Janek pokývl hlavou a my se rozběhli za nima
TaJ: Adélko!!!
ona se rozhlédla kolem sebe a uviděla nás tam
A: Týnko, Jankuuuu!
odhodila věci a běžela za náma, silně jsme se obejmuli,byl to skvělý pocit to objetí zase cítit..
po chvíli jsme se odtáhli a já si všimla monoklu u jejího očka
T: kdo ti to udělal princezno?
začala jsem ji hladit tvářičku a Janek mě držel pevně za ruku
A: noo
T: klid Adi, nadechni se a pověz nám to
chytla jsem ji za obě ruce a ona na suko polka
A: t-to byla
podívala se na Kačku, která stála opodál a udělala vražedný pohled
J: udělala to ona že?
podíval se na Katku
A: j-jo
rozplakala se mi na rameno a já ji pevně držela v objetí
K: ty svině!
rozběhla se za Adou, která hned jak ji uviděla mě ještě víc zmáčkla
T: kliiid, jsi v bezpečí
pošeptala jsem ji do ouška a začala ji hladit po zádech
K: jedeme pryč! tito lidi ti nedají to co já!
A: já chci být s Týnkou a Jankem, ti jsou na mě aspoň hodní
K: já tě..
začala se rozzuřeným krokem přibližovat k Adélce, když byla skoro u nás Janek ji chytil za ruku
J: na to zapomeň! ty už ji ubližovat nebudeš!
K: a to mi zakáže kdo? ty?
J: jo já, Adélka bude u nás
K: to si nemyslím, nezapomeň že se rozhodla být u mě
J: Adélko?
A: a-ano?
ručičkou si utřela slzičky
J: chceš být u nás nebo u mamky
A: m-mohla b-bych u-u vás?
T: že se ptáš šmudlo, jasně že ano
K: tak na to zapomeň, jedeš semnou
přišla k nám a silně ji zatáhla za ruku, což ji vzalo z mého objetí
A: auuu!
řekla a začala ještě víc plakat
J: tak na to zapomeň Kateřino!
zezadu vytrhl z její ruky Adélku, která hned běžela za mnou, Janek Kateřinu svalil na zem a ruce ji držel za zády
J: volej policii, hned!
T: j-jasně
jednou rukou jsem držela Adu a tou druhou vytočila policii, která do pár minut dojela, Janek celou tu dobu držel Katku, která sebou mlátila jak nějaká ryba na souši
po tom co nás policie zahlédla, došla k nám
P: co se tady děje?
T: je to na delší vyprávění, my teď potřebujeme, aby jste zadrželi tu ženu, kterou můj přítel drží
P: jasně a ve zkratce o co jde?
T: je bezdomovkyně a vychovala tady Adélku, byli jsme kamarádi a pak to mělo takový delší příběh který by trval strašně dlouho než bych ho řekla, prostě jsme se silně pohádali kvůli malé a když jsme sem za malou došli, tak jsme na jejím očíčku viděli monokl, který byl od ní
P: takže nahlašujete ublížení na zdraví?
T: přesně tak, ale teď prosím běžte ji zadržet
P: jo jistě
dal nějaký příkaz a jeho kolegové vzali Katku do pout
P: tak teď můžete mluvit podrobněji
pověděla jsem mu úplně celé story a stále držela Adu v náruči i objetí
P: dobře, budeme hned jednat se zajetí do vězení
A: v-vězení?
slzy ji tekly po jejich tvářičkách
T: neboj se, doma ti to vysvětlím princezno moje
dala jsem ji pusu na čelo, Janek mezitím došel k nám
J: všechno v pohodě?
T: jojojo, Katka nejspíš půjde do vězení
J: to je dobře, taková žena, která ubližuje svojí dceři si nezaslouží tady být
P: souhlasím s váma, kdysi jste nám volali kvůli té bitce u vás doma slečno že?
T: vy si to furt pamatujete! ano to jsme my
P: jeej tak to jsem rád, že to dopadlo tak dobře, jak se na to tak koukám
T: jojo
zasmáli jsme se a po chvíli povídání si o životě odjeli, Adélka jela samozřejmě k nám, připoutali jsme ji bez sedačky a vyrazili domů