jsem tu pro tebe🤍

11.cast

Z pohledu Tyny
dosla jsem po schodech dolu z bytu a uviděla Štěpána, strašně mu to slušelo 🥰
T:ahooooj
Š: ahoj kočí
usmali jsme se na sebe, nikdy jsem si nevšimla ze by zrovna Stepan měl tak krásné oči 🥺
Š: ehm...jo, tohle je pro tebe
vytáhl růži, kterou celou dobu držel za zády
T: ale, to neeee
Š: jojo, na usmířenou...byl to úkol od kluků a ja to musel splnit... byl jsem debil promin..
T: a co ty zprávy?
Š: jaké zprávy?
T: nooo ty co jsi mi posílal o víkendu
Š: ja ti žádné nepsal
T: koukej
z kabelky jsem vytáhla telefon a ukázala Štěpánovi nás chat
Š: ten Roman je takový debil!!!!
T:Roman?
Š: no jasne, to on ti to psal!
T: aha, promin
Š: za nic se neomlouvej, ja promin
T: v pohode
usmali jsme se na sebe a zakoukali se do oči, slo na něm videt že mu to je líto..
obejmula jsem ho a on s překvapením objetí oplatil. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli
T: tak kam půjdeme?🥰
Š: vydrž
z ledvinky co měl na sobě vytáhl černý šátek
T: to je k čemu?😂
Š: uvidíš...teda vlastně neuvidis, otoč se 😂
T: Štěpooooo😂
Š: delej!🤣🤣
T: faajn 😂
vzal me za ramena a asi 10 minut jsme sli, ja měla zakázané oči celou dobu a dost jsem se bála 😂
Š: tak, už jsme tady, připravena?
T: ja nevím 🤣
Š: určitě 😂 3...2...1...
sundal mi pasku a ja videla jenom nádherně prostřítý stůl na poli, šel z tama nádherně vidět západ slunce, na stole byla nachystana večeře, svíčky a červený ubrus, vypadalo to nádherně🥺
T: to je nádherné! dekuji moc! ja..nemám slov 🥺
Š: nedekuj! ještě jednou mi to promin
T: už jsem ti dávno odpustila 🥰
Společně jsme si sedli ke stolu a začali jist, u jídla jsme probírali úplně všechno! osobní zivot, škola apod. citim k němu takovou důvěru jako k Jankovi 🥺
okolo 9.hodiny jsme už odchazeli, sli jsme cestičkou která vedla skrz pole, kolem nás byly same hvězdy, bylo to nádherné! ja... něco k němu asi citim 🥺
celou dobu jsme byli ticho a užívali si této nádherné chvíle
Š:Tynus?
T: anooo?
Š: chodíš s tím Linhartem? teda... Jankem😅
T: jasne ze ne! jsme jenom nejlepsi kamarádi
Š: tak to jooo
zase bylo ticho... Štěpán si z ničeho nic sedl a Koukal na hvězdy
T: na co to tak koukas?
Š: pojď jsem, sedni si
T: dobreee
sedla jsem si na zem vedle Štěpána
T: tak....na co to tak koukas?
Š: koukám se na ty hvězdy a premyslim
T: nad čím tak muzes ty přemýšlet
rekla jsem se smíchem
Š: nad spoustě veci😌
T: například?
Š: vis...
svůj pohled obrátil na me a svoji ruku položil na me stehno... ja nevím jestli ho chci...uvidím co udela 🥰
Š: premyslim nad tím jestli mám jednu věc udělat, bojím se ze pak o někoho přijdu..
T: delej co ti rika srdce❤️
Š: dobre..
Štěpán mi stehno jemně zmacknul a pomalu se přibližoval k mým rtům...je to správne? uvažovala jsem dokud se to nestalo, polibili jsme se...