Kapitola|6.

26 1 0
                                    

S Bett spolu teď chodíme každý den do školy. Její rodiče jsou fajn. Taky každý den, když zapadá slunce běhám. Pročistím si tak hlavu.
Ráno jsem do školy šla sama, protože Bett šla až později a já radši přijdu dřív než pozdě. Neříkám, že bych byla celý svůj život nějak dochvilná, prostě jsem dorazila jak mi to vyšlo. Ale tady na Zemi stejně moc nevím co dělat, takže budu aspoň dochvilná. Snažila jsem se soustředit na danou látku, ale moc se mi to nedaří. Moje myšlenky jsou na jiné planetě.
Zároveň po dlouhé době jsem zabloudila k myšlence, kdo jsou moji rodiče? Jsou mrtví? Vědí, že žiju? Nebo jsem jim úplně jedno? Tyhle otázky se mi točí v hlavě jak kolotoč. Ano moje náhradní rodiče miluju, ale stejně. Je to tak rok co jsem zjistila, že jsem adoptovaná.Na téhle planetě se snažím svoji sílu nepoužívat, ale když vidím, že někdo potřebuje pomoct, nenápadně mu pomůžu. Nepotřebuju totiž aby o mé síle někdo věděl. Ne že by tu neměli pozoruhodné lidi. Třeba, když jsem byla včera běhat, byl tam nějaký týpek v modro červeném obleku, který střílí pavučiny jako pavouk a říká si Spiderman. Stejně tak ve škole se učíme, jak se chovat z videí Kapitána Ameriky. Ale tak neříkám, že já jsem, mám pocit, že žiju dva životy, realitu a to co se odehrává v mé hlavě, je to zvláštní, protože i díky tomu jsem zjistila o svých schopnostech a jiných planetách. Dost jsem se s kamarádila s Nedem a Peterem, MJ a samozřejmě Bett. Naopak s kým kamarádit nebudu je Flash, už ho dokážu tolerovat, ale kamarádi z nás fakt nebudou.
Omlouvám se, že je tahle kapitola krátká, ale nechci ji míchat s tím co se stane v další.

Stranger girl | FFWhere stories live. Discover now