Stranger girl | FF

Kapitola |2.

Ve škole se pohybovalo hodně lidí v mém věku, bylo tu poměrně rušno. Podle navigátorů, které navigovaly do ředitelny jsem stála před dveřmi. Na dveřích bylo jméno ředitele, zvedla jsem ruku a chystala se zaklepat, chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem přece jenom zaklepala. Otevřela jsem dveře a řekla: ,, Dobrý den"

ředitel: ,,Ahoj co potřebuješ, nějaký problém?"

,, Néé, to vůbec ne, vlastně jsem ani nechodím, teda zatím. Chci říct dneska tu jsem poprvé."

ředitel: ,,Tak to rád slyším, tak se posaď a spolu to sepíšeme."

Usmál se na mě a já udělala to co řekl. Sepisovali jsme spolu různé papíry a nějaké informace o mě.

ředitel: ,,Budu ještě potřebovat formulář, vyplněný od tvých rodičů."
Hned jsem zareagovala a vyndala z batohu vyplněný formulář.

Jenom přikývnul a přivolal jeho asistenku, aby mě zavedla do mé třídy. Přišla jsem do třídy a paní učitelka mě řekla kam se mám posadit. Sedím vedle blonďaté holky, když jsem si k ní přisedla, tak se na mě usmála a já ji úsměv oplatila.

Po skončení hodiny jsem se vydala hledat svoji skříńku, už jsem to chtěla otočit a najít někoho, kdo by mi pomohl, ale někdo na mě promluvil.

MJ: ,, ty jsi tu nová viď ? Jinak ahoj jsem MJ a ty?"

,,Jo jsem, jmenuju se Rebecca.

MJ: ,,Dobře Becco, chvíli už tě pozoruju a vidím , že nemůžeš najít skříňku, nechceš s tím pomoct?"

,,Jestli ti to nevadí prosím." ,,Kolik máš číslo?" Koukla jsem se na papíry s různými informacemi. ,,256" řekla jsem. Šly jsme nejdřív do leva, pak doprava, rovně. ,,Tady je." řekla MJ a ukázala nalevo, kde byla skříňka s číslem 256.
,,Děkuju moc." Řekla jsem a s MJ jsme se rozloučily.

Měla jsem další 4 hodiny a pak jsme šly s MJ na oběd, slíbila mi, že mi tu vše ukáže. U oběda mi představila různý studenty a něco málo o nich. Jeden z nich si k nám přisednul.

MJ: ,,Joo Becco tohle je můj přítel Oliver. Olivere Becca je tu nová."

Oliver:,, Teší mě."

,, Mě taky, mimochodem sluší Vám to spolu." Řekla jsem. Zároveň si jsem jistá, že spolu budou ještě hodně dlouho, součást mých schopností.

MJ: ,,Děkujeme. Mimochodem jdeme teď po škole ven, nechceš jít s námi?

,,Možná někdy příště teď si potřebuju ještě něco zařídit." Rozloučila jsem se s nimi a vydala se směrem ke své skříňce, moc lidí  už tu nebylo, spíš skoro nikdo. Samozřejmě jsem se jen ,,trošku" ztratila. Snažila jsem se najít mojí skříňku, ale nějaký hlas v mé hlavě na mě promluvil, nebo spíš někdo koho neznám. Tohle se mi zatím stalo jenom jednou  na dovolené v Mexicu. Kvůli hlasu jsem nedávala pozor na cestu a do někoho vrazila.