Mýty o zvířatech

17 0 0
                                    

1) 𝚂𝚕𝚘𝚗𝚒 𝚓𝚜𝚘𝚞 𝚓𝚎𝚍𝚒𝚗á 𝚣𝚟íř𝚊𝚝𝚊, 𝚔𝚝𝚎𝚛á 𝚗𝚎𝚞𝚖í 𝚜𝚔á𝚔𝚊𝚝
Ano, sloni skákat opravdu neumí, ale rozhodně nejsou jediní. Je velká spousta zvířat, která tento úkon také nezvládnou. Můžeme jmenovat například hrocha, nosorožce, žirafu nebo třeba lenochoda.

2) 𝙽𝚎𝚝𝚘𝚙ýř𝚒 𝚓𝚜𝚘𝚞 𝚜𝚕𝚎𝚙í
Kolem netopýrů panuje mezi lidmi hodně mýtů a nepřesných představ. Ačkoliv si hodně lidí myslí, že jsou netopýři slepí a proto loví v noci, faktem je, že všechny druhy netopýra jsou schopny vidět, i když jejich zrak příliš vyvinut není. Jako kompenzaci však mají excelentní sluch a čich. Jsou také schopni používat schopnosti jako echo lokace a sonar, pomocí kterých se navigují a loví v noci.

3) 𝚉𝚕𝚊𝚝é 𝚛𝚢𝚋𝚔𝚢 𝚖𝚊𝚓í 𝚙𝚘𝚞𝚣𝚎 „𝚝ří 𝚜𝚎𝚔𝚞𝚗𝚍𝚘𝚟𝚘𝚞“ 𝚙𝚊𝚖ěť
Pokud vám někdy někdo řekl, že máte paměť jako zlatá rybka, tak vám bude hned jasné, proč je tento mýtus ve společnosti takto rozšířen. Pravdou však je, že zlaté rybky si nepamatují věci pouze po dobu 3 sekund, ale nejméně po dobu 3 měsíců. Vědcům se dokonce podařilo zjistit, že některé si dokáží vzpomenout i na rok staré události. Pokud příště vaši paměť někdo přirovná k paměti zlaté rybky, můžete mu na to říct jediné – děkuji.

4) 𝚂𝚊𝚖𝚒č𝚔𝚢 𝚙𝚝á𝚔𝚞 𝚘𝚍𝚖í𝚝𝚗𝚘𝚞 𝚜𝚟á 𝚖𝚕áď𝚊𝚝𝚊, 𝚙𝚘𝚔𝚞𝚍 𝚜𝚎 𝚓𝚒𝚌𝚑 𝚍𝚘𝚝𝚔𝚗𝚎 č𝚕𝚘𝚟ě𝚔
Většina ptáků má velice omezený smysl pro čich a tak ptačí samičky rozhodně dotyk člověka nepoznají. Ve skutečnosti jsou ptáci velmi oddaní svým mláďatům, i když bylo zjištěno pár případů, kdy ptáci opustili svá hnízda z důvodu „rušení“. Pokud tak najdete vajíčko spadlé z hnízda a rozhodnete se ho vrátit zpět, je velká šance, že mládě přežije.

5) 𝙳𝚒𝚟𝚘𝚌í 𝚍𝚎𝚕𝚏í𝚗𝚒 𝚓𝚜𝚘𝚞 𝚟𝚎𝚕𝚖𝚒 𝚙řá𝚝𝚎𝚕š𝚝í
Mýtus, že divocí delfíní jsou velice přátelští a spěchají vám na pomoc, kdykoliv jste v nesnázích, je vlastně výsledkem jejich přirozené zvědavosti, kterou si lidé často pletou s přívětivostí a péči o nás. Tak například, když vidíme hejno delfínu, jak plave vedle lodi, není to díky tomu, že by se s námi chtěli kamarádit, ale protože díky lodi je pro ně plavání snadnější.

6) 𝙽𝚘𝚜 𝚣𝚍𝚛𝚊𝚟é𝚑𝚘 𝚙𝚜𝚊 𝚓𝚎 𝚜𝚝𝚞𝚍𝚎𝚗ý 𝚊 𝚟𝚕𝚑𝚔ý
Mýtus, který způsobil nejednu návštěvu veterináře. Teplota obvykle kolísá během dne, ráno je povětšinou psí nos horký a suchý a později, během dne, se stává studenějším a vlhčím. Pokud máte o vašeho miláčka starost, teplota jeho nosu by tak neměla být hlavním ukazatelem, zda je zdravý nebo ne. Místo nosu byste se měli zaměřit spíše na to, jestli pes nevykazuje nějaké zvláštní chování, které u něj není normální, nebo třeba na to, jestli správně jí a spí.

7) 𝙿š𝚝𝚛𝚘𝚜𝚒 𝚟 𝚙ří𝚙𝚊𝚍ě 𝚗𝚎𝚋𝚎𝚣𝚙𝚎čí 𝚜𝚌𝚑𝚘𝚟𝚊𝚓í 𝚑𝚕𝚊𝚟𝚞 𝚍𝚘 𝚙í𝚜𝚔𝚞
Ano, další mýtus. Vysvětlení jeho vzniku je však jednoduché. Pštrosi zahrabávají své vejce do děr v zemi a následně je několikrát za den obrací (pomocí zobáku). Z dálky to pak vypadá, jako by měl pštros hlavu zavrtanou v písku.

8) 𝙹𝚎𝚍𝚎𝚗 𝚕𝚒𝚍𝚜𝚔ý 𝚛𝚘𝚔 𝚜𝚎 𝚛𝚘𝚟𝚗á 𝚜𝚎𝚍𝚖𝚒 𝚛𝚘𝚔ů𝚖 𝚙𝚜𝚊
Ukázalo se, že stárnutí psů je velmi složité nějak všeobecně určit. Je tak hlavně kvůli tomu, že u psů stárnutí souvisí s fyzickou velikostí. Větší plemena stárnou mnohem rychleji než ty malá. Poměr let mezi člověkem a psem tedy není možné jednoznačně určit a neexistuje tak žádný, který by byl všeobecně uznávaný.

9) 𝚂𝚘𝚟𝚢 𝚓𝚜𝚘𝚞 𝚗𝚎𝚓𝚖𝚘𝚞𝚍ř𝚎𝚓ší 𝚣 𝚙𝚝á𝚔ů
Nejstarší známý vztah mezi sovou a moudrostí pochází pravděpodobně z Řecka, kde byla bohyně moudrosti často vykreslena právě se sovou. K tomuto mýtu určitě přispěl i jejich vzhled, v čele s velkými oči a neustále vážnou tváří. Pravdou však je, že sovy patří na dolní konec pomyslného žebříčku inteligentních ptáku. A kdo, že je ten největší chytrák? „Obyčejná“ vrána.

10) 𝙿𝚜𝚒 𝚟𝚒𝚍í 𝚙𝚘𝚞𝚣𝚎 č𝚎𝚛𝚗𝚘𝚋í𝚕𝚎
Psi barevně vidí, ale ne v takovém rozsahu jako například lidé. Kromě černé, bílé a odstínů šedi mohou psi také rozlišovat mezi modro-fialovými a zeleno-žlutými barvami. Pro představu, jaký je rozdíl mezi viděním člověka a psa, asi nejlépe poslouží přiložený obrázek.

+

11)  Č𝚎𝚛𝚗á 𝚔𝚘č𝚔𝚊 𝚙ř𝚎𝚜 𝚌𝚎𝚜𝚝𝚞 𝚗𝚘𝚜í 𝚜𝚖ů𝚕𝚞
Černé kočky jsou většinou v nemilosti. V útulcích zůstávají nejdéle, a když někomu přeběhnou přes cestu, třikrát si odplivne. To proto, aby smůla, kterou by tato událost dozajista mohla přivolat, pozbyla účinnosti. Pověra, která zatracuje černé kočky, má prý kořeny ve středověku. Dokonce se říkalo, že se do černých koček převtěluje samotný ďábel. Čarodějnicemi a čaroději se to v té době jen hemžilo, a tak není divu, že lidé měli z černé kočičí šelmičky, která navíc svítí žlutýma očima, velký strach.
Přitom je černá kočka tak elegantní a krásná. Smůlu může přinést samozřejmě nepozornému řidiči, který jede přes obec velkou rychlostí, lekne se a nabourá. Ale to se může stát i s bílou, čtyřbarevnou či zrzavou číčou.

Č𝗲𝘀𝗸é 𝘇á𝗵𝗮𝗱𝘆 𝗮 𝗱𝗮𝗹šíWhere stories live. Discover now