•last breath•

Let's go to Washington

"Baby, I like your style
Grips on your waist
Front way, back way
You know that I don't play
Streets not safe
But I never run away
Even when I'm away
Oti, oti, there's never much love when we go, oti
I pray to make it back in
one piece
I pray, I pray"

Nesnáším budík...
„Zlatíčko vstávej! Víš, že potom nebudeš stíhat" řekl taťka z poza dveří mého pokoje. No... po dnešku to bude můj bývalý pokoj, protože dnes odlétáme do Washingtonu.
Po dalších deseti minutách, které jsem strávila na sociálních sítích, jsem se rozhodla,že bych měla už vstát a jít se sebou něco udělat. Vstala jsem tedy, ustala a šla do koupelny udělat raní hygienu.
Po té co jsem byla hotová v koupelně jsem se rozešla k připravené hromádce oblečení, které jsem si připravila včera večer, protože všechny své věci už mám buď v batohu nebo ve Washingtonu. Vzala jsem si tedy na sebe černé legíny, bílý crop top, kolem pasu uvázala červenou kostkovanou košili a obula si bílé boty Nike. Vlasy mám spletené do jednoho copánku a make-up jsem dneska neřešila, protože do letadla ho potřebovat nebudu.
Byla jsem už připravená tak jsem sešla dolů na snídani.
„Dobré ráno srdíčko" usmála se na mě mamka od plotny v kuchyni. „ Dobré ráno" odplatila jsem jí s úsměv „co bude na snídani ?" zeptala jsem se.
„ Dělám čokoládové palačinky s banánem" a otočí se spárky tváří k plotně. Spokojeně jsem si sedla na barovou židličku a čekala až přede mě mamka položí talíř se snídaní.
Po snídani jsem si vyčistila zuby, navoněla voňavkou, skontrolovala se v zrcadle a šla si sednout do auta. Cesta na letiště nebyla špatná a pro mě ani moc dlouhá, protože jsem si hned dala sluchátka se svým oblíbeným playlistem. Let vám popisovat nebudu kvůli tomu, že jsem ho celý prospala. Na letišti ve Washingtonu jsme se moc nezdržovali a šli hned ven kde na nás čekalo naše nové auto černá Audi RS Q8.

„ O můj bože, tati to je naše auto?" řekla jsem taťkovi s otevřenou pusou. „ Ano Vali, to je naše auto" řekne mi s úšklebkem. Nasedli jsme tedy do našeho nového auta a jeli k našemu domu.
K domu jsme přijeli asi do 45 minut. Dům je veliký, dvoupatrový a dokonce máme i zahradu s bazénem.
„ Zlatíčko, pokoj máš nahoře, poslední dveře v levo. My máme ložnici tady dole kdyby jsi něco potřebovala, přijď" řekne mi mamka po té co si všimne, že už netrpělivě přešlapuju.
Mamce jenom kývnu a rozejdu se do svého pokoje. Našla jsem ho celkem rychle, což jsem nečekala, protože v hledání jsem vážně hrozná. Hned co vejdu do pokoje se rozhlednu. Mám tu už všechny krabice a dokonce nějaký nábytek. Pokoj je veliký, vymalovaný na šedo, ale nábytek je bílý. Je tu manželská postel, která má z každé strany noční stoleček, psací stůl s židlí , vysoké zrcadlo u kterého je na zemi krásný šedý komereček, kosmetický stolek, pár poliček na zdi a komůdka. Nábytek jsem si vybírala přes internet a zbytek si postupně dokoupím. Myslím si, že si ten nábytek ale přestěhuji podle své. Neříkám,že se mi to takhle nelíbí, ale chci si to udělat podle sebe. Udělám to nejspíš až zítra, protože už je celkem pozdě a já jsem unavená. Zjistila jsem, že mám i svou vlastní koupelnu a šatnu. Jsem z toho hrozně nadšená, protože v Torontu jsem sice vlastní koupelnu měla, ale šatnu jsem neměla. Všechno oblečení jsem mývala ve skříni kde se mi to mačkalo a skoro nevlezlo. Ráda totiž nakupuju nové oblečení. Celkově styl, make-up,sport, muzika a čtení mě velice baví , jsou to mé koníčky, dá se říct. Všechny krabice jsem si přenesla do již už zmiňované šatny, vzala si kosmetiku, oblečení na spaní a šla do koupelny kde jsem se osprchovala, převlékla do pyžama a šla si lehnout. Lehla jsem si do postele a zrovna přišel taťka „ Vali, ty nejdeš na večeři?" ptá se. „ Večeře! Ježíši já úplně zapomněla. Jsem z toho cestování hrozně unavená a úplně jsem zapomněla se najíst. Vezmu na sebe něco a hned jsem dole", taťka se na mě jenom usměje, zavře dveře a odchází dolů. Vystartuji hned z postele,dám na sebe velkou mikinu, huňaté papučky a jdu dolů. „ Omlouvám se mami. Úplně jsem zapomněla, že je večeře " povím mamce lehce provinile. „ To nic zlatíčko, posaď se a já ti hned podám toasty" usměje se na mě. Po večeři jsem šla zpátky do svého pokoje kde jsem si vyčistila zuby, následně lehla do postele, napsala Nesse, že jsme v pořádku doletěli a jdu spát.

Tak doufám, že se vám tento díl líbil a budete pokračovat ve čtení.
Adele