6. - Předpřípravy

1.6K 97 13
                                    


Pohled Dekua:

V tu noc jsem si ještě dělal úkol do japonštiny, ale nemohl jsem se soustředit. Bakugou mi v hlavě udělal guláš a já se nemohl soustředit na nic jiného. Všechny věci co se okolo něj děly, byly nehorázně matoucí. Zavřel jsem učebnici a povzdechl si nahlas. Nechápu jak na ten večer mohl zapomenout... 

Timeskipe po několika týdnech 

S Bakugem jsme absolvovali aspoň čtyři další hodiny a já teď byl opět na cestě do jeho domu. Nic moc se za tu dobu nestalo, Bakugou byl pořád stejně odtažitý a neměl jsem odvahu se ho zeptat na ten večer kdy jsem ho našel pořezaného v koupelně. Pokaždé mezi námi bylo takové divné napětí, nestrávil jsem tam víc času než bych měl, naučil jsem ho kroky a odešel. 

Když jsem přijel k Bakugovo domu, tak jsem jako vždy zazvonil. Nečekal jsem dlouho než mi otevřel dveře a...

Pohled Bakuga:

Koukal na mě, jakoby uviděl jednorožce. Přesně tohle jsou ty momenty kdy bych mu nejradši vymazal ten výraz jednou pořádnou mezi oči. Asi byl udělanej z toho, že jsem si na sebe vzal oblečení na ples. Přece jen už bude zítra:

,,Přestaneš už tak blbě civět a půjdeš dovnitř?" Zavrčel jsem na něho a on se bez prodlení napakoval mezi dveře ,,U-um, sluší ti to, Kacchan

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

,,Přestaneš už tak blbě civět a půjdeš dovnitř?" Zavrčel jsem na něho a on se bez prodlení napakoval mezi dveře ,,U-um, sluší ti to, Kacchan..." Trošku mě to zarazilo, ale budiž. ,,Díky" odsekl jsem a mlčky jsem s ním odešel do pokoje kde vždycky nacvičujeme. 

Pohled Dekua:

To je poprvé co vidim Bakuga takhle hezky oblečeného, málem bych zapomněl, že to je gangster. Vyvolává to ve mě divné pocity...

Timeskipe

Naše dnešní hodina pro dnešek skončila a já měl opět za úkol vypadnout co nejdřív. Bakugou, ale očividně nikam nespěchal. Seděl na posteli a povoloval si kravatu. ,,Přemýšlel jsem nad Kirishimou" To mě kompletně zarazilo, nejen, že se mnou mluvil, ale o něčem tak vážném? ,,Jednu noc jsem se vážně zranil a on se o mě postaral. Nepamatoval jsem si všechno, ale on to potvrdil." Přejela mi husina po zádech. Měl na mysli tam tu noc? ,,Kdy se to tak stalo?" zeptal jsem se poněkud odvážně, asi bych si měl dávat pozor na jazyk. ,,Pár týdnů dozadu. Asi mu na mě pořád záleží..." Myslel TU noc, ale proč mu Kirishima řekl, že to byl on kdo mu pomohl? Tohle se mi nezdá...,,Možná tě Kirishima pořád miluje, třeba si ho tím tancem vyhraješ zpět, nemyslíš?" Tohle bylo poprvé co se na mě Bakugou upřímně usmál. Nebyl to ten vtíravý rošťácký úsměv. Byl nežný i když trval tak krátkou dobu. ,,Opovaž se o tomhle někomu říct, nebo tě vlastnoručně nakrmím liškám." Vybouchl najednou a dál mi jednu rovnou do břicha. Zalapal jsem po dechu, ale byl jsem šťastný. Proč se tak cítím s člověkem jako je on. ,,Měl by jsi jít domů, je pozdě." Stál zády ke mně s rukama v kapsách. Už jsem se ho tolik nebál, ale rozkaz je rozkaz.


UFFFFFF hodně krátká kapitola dámy a pánové, ale můj blok na psaní byl PŘÍŠERNÝ. Vůbec jsem nevěděla kam s tímhle příběhem jít, prototže mám v kapse tolik věcí co chci použít ale vůbec nevím jak to vmáčknout popořadě xD Doufám že se vám aspoň tenhle kousek líbí. Mám předepsanou už celou plesovou kapitolu, kterou vydám zítra. KAŽDOPÁDNĚ DĚKUJI ZA SKORO 1000 PŘEČTENÍ, JSTE ÚŽASNÍ!!!!!

Jsi jen můj, idiote! (BakuDeku 18+ yaoi)Where stories live. Discover now