XII

86 7 0
                                    

Když jsme došli do obýváku sedla jsem si na gauč. Finn všechno připravil a podal mi ovladač.

,,Takže." začal mi Finn vysvětlovat jak se s tím zachází, ,,Ačkem všechno potvrdíš. Béčkem jdeš jakoby nazpátek."

,,Jasně... A ty ostatní?" zeptala jsem se ho.

,,No tak to jsem ještě nějak nepobral." řekl a zasmál se. 

,,A co si zahrajeme?" zeptal se mě když se všechno zapnulo.

,,Jak to mám vědět?" zeptala jsem se ho a podívala jsem se mu do očí. Chvíli jsme na sebe koukali. Utápěla jsem se v jeho tmavě hnědých až černých očích. Po asi pěti minutách jsme se dokázali odtrhnout od očí toho druhého. Ale v těch jeho očích by se zvládla utápět ještě dlouho... HODNĚ dlouho. Na co to zase myslím. Před chvílí jsem mu dala vlastně friendzone a teď se tady na něj dívám jako dítě na svoji novou hračku(WTF 😭✋). Měla bych se začít ovládat.

,,Jo... Tak asi něco jednoduššího. Třeba Fifu." řekl Finn a zapínal hru. Nic jsem neřekla a jenom jsem zapnula svůj ovladač. Zas tak neschopná nejsem abych nepochopila jak se zapíná ovladač. Pochopila jsem i jak se mám pohybovat. Nečekaně. Finn mi všechno vysvětlil a my začali hrát. Po chvíli mě to začalo bavit i když jsem byla docela dost naštvaná, protože mi to nešlo. Zapípal mi mobil, hned jsem se podívala.

Mamka: Tak kde jsi?

Psala mi mamka. Nenene. Neříkej mi že už jsou tři. Podívala jsem se kolik je. 15:17. Děláš si srandu? To už hrajeme tak dlouho?

,,Finne?" řekla jsem a opatrně jsem do něj strčila.

,,Ano?" odpověděl mi a podíval se mi do očí. Ne. Další dlouhej oční kontakt dneska už ne. Rychle jsem uhnula pohledem.

,,Už je 15:17. Musím domů." řekla jsem a zvedla jsem se z gauče. Finn jenom kývnul hlavou na souhlas. Rychle jsem si doběhla pro věci a šla jsem zpátky dolů. Finn mě doprovodil k brance.

,,Tak ahoj. Napíšeme si." řekl a otevřel mi.

,,Jo a díky za všechno," řekla jsem a objala jsem ho. Po chvíli jsem se odtáhla, jen jsem na něj mávla a šla jsem. On na mě mávnul zpátky a usmál se. 

,,Ahoj. Tak co? Jaký to bylo?" zeptala se mě mamka hnedka když jsem přišla domů. Všechno jsem jí začala vyprávět. Když jsem dovyprávěla šla jsem do svého pokoje. Vzala jsem mobil a otevřela instagram. Měla jsem tam novou zprávu od Mills.

M: Ahoj, nechceš dneska ven?

Y/n: Hele jsem docela unavená, ale tak za půl hodiny by jsme mohli.

M: Dobře, tak zatím ❤ 

Y/n: Ahooj😊

Popravdě se mi vůbec nechtělo. Chtěla jsem jít spát, ale tak co neudělám pro svojí nejlepší kamarádku žejo. 


Čauky všichni❤ Omlouvám se, že je dneska trochu kratší kapitola, ale už jsem líná. Chtěla bych vám popřát hodně zdraví, uspechů a štěstí do nového roku. Ať se co nejdříve vše vrátí do normálu. A hlavně ať je tento rok lepší než ten minulý💕 Luv ya

Just The Two Of Us (Finn Wolfhard x Reader)Where stories live. Discover now