Konec

3.5K 270 58
                                    

Pusťte si písničku povině👆
V noci mě doprovázely noční můry a tak jsem se skoro vůbec nevyspala.
Zdálo se mi o jistém kouzelníkovi, Tomovi.
Na ten výraz v jeho tváři nezapomenu.
Nikdy.
První hodinu jsme měli dějiny.
Ty jsem úspěšně prospala i když nevím zda platí to úspěšně, když mě v jednom kuse pronásledovala noční můra o Tomovi.
Další hodinu jsme měli péči o kouzelné tvory, mě ale cestou na hodinu někdo zdržel.

„Co chceš Siriusi?" vyprskla jsem na dotyčného

„Chci si rozumně promluvit a vše ti vysvětlit. Ty pořád miluješ mě a já tebe, proč nás tedy trápit tím abychom byli od sebe? " řekl a já chvíli zapřemýšlela

„Siriusi,šikanoval jsi mě necelých šest let a přes to všechno jsem ti nakonec tu šanci dala. Šance byla ale jen jedna.
Možná mě stále miluješ ale už to nejde, neptej se proč, prostě to nejde." řekla jsem ne až tak chladně a sklopila pohled aby Sirius neviděl že mi ukápla slza

„Jess, já se ale můžu zmněnit a-" chtěl pokračoval ale já ho přerušila

„Ty jsi nezažil to co já, nevíš jaké to je." řeknu už o něco chladněji a odejdu
Zbytek vyučování proběhl v klidu, tedy celkem v klidu.
Během mého přemýšlení jsem došla k názoru že jinak to nepůjde.

Po vyučování jsem se přemístila do otcovi barabizny.

„Jessico, copak?" zeptá se mě otec

„Potřebuji-" začnu a polknu

„Potřebuji od tebe laskavost." dořeknu to

„Ale jistě, pro tebe všechno." usměje se Voldemort (teda jestli se to dá považovat za úsměv)

„Chci aby jsi mě zabil. Nemůžu takhle žít a chci, aby jsi mě zabil ty." pronesu mé přání
Otec na ně překvapeně hledí.

„Ne, to ne. Si má dcera a ano, jsem vrah ale tebe bych nezabil." řekne rychle a rozpačitě

„Říkal si, že pro mě všechno ne?" zeptám se ho s kamennou tváří
Otec jen polkne.

Společně se přemístíme do Bradavic, chci aby mě zabil tam.
Objevili jsme se na astronomické věži, tam se nacházeko ppměrně dost studentů a dovoluji si říct že i profesorů.
Možná že dokonce všichni.
Byl tam Brumbál, McGonagallová,Prýtová, Katiknot Křiklan, Filch s Norrisovou....
A nacházel se zde i Protiva.
Ze studentů jsem zahlédla Siriuse, Jamese a Remuse.

Všichni na mě měli upřený zrak já jsem ten svůj upřela na otce.

„Tati,prosím." řekla jsem, ukápla mi slza a zavřela oči

Většinou se říká, že se vám celý život přehraje když uníráte, já jsem to ale měla jinak.
Kletba mě ještě ani nezasáhla a už se mi přehrály vzpomínky.
Jak jsem žila u Switenových.
Jak mě kluci šikanovali.
V hlavě se mi přehrál přesně ten moment kdy jsme se stali s Remusem přátelé.
A pak s Jamesem.
Se Siriusem jsem se stala něco víc.
Ten ples.
Vánoce.
A to jak jsme získala rodinu ktrá mě milovala, otce.
Společné návštěvi hospody U Tří Košťat.
Milovala jsem ho.
Naposledy jsem zaartikulovala na Siriuse miluji .

„AVADA KEDAVRA!" bylo poslední co jsem uslyšela, otcův zlomený hlas

Láska a nenávist jsou si velmi podobné, dalo by se říct že i stejné. 
Láska zůstává navždy.
Nenávist se jen v lásku mění.

Tohle byl příběh o tom, jak se z nenáviděné dívky stala milovaná dívka.
O tom,že i když si myslíte že jste na dně, tak nejste.
Získala přátele, lásku.
Celá tato kniha je o osudu.
Když  z dola vystoupala na vrchol, spadla zase dolů.
Není to náhoda, je to osud.
A je jen na nás jaký si osud napíšeme.
Protože každý z nás si totiž svůj osud píše sám.

Jiná Než Ostatní I.✔Where stories live. Discover now