Jiná Než Ostatní I.✔

Smrtijedská schůze

Dalšího dne mě hned ráno pálilo znamení.
Tušila jsem co to znamená.
Smrtijedská schůze.
Přemístila jsem se (vím že se v Bradavicích nelze přemisťovat ale teď to lze) do otcova schátralého sídla.
Schůze se konala ve Veliké síni, působila chladně.
Nacházek se v ní obrovský černý stůl a kolem něj spousta elegantních židlí.
Na židlích seděli už spousta smrtijedů společně s Voldemortem v čele a tudíš jsme usoudila že se čekám na mě.
Sedla jsem si po otcově pravici a poslouchala.

„Drazí smrtijedi, dnes jsme se tu sešli abychom zabili jistého kouzelníka z mudlovské rodiny. Jeho jméno je Tom, přijmení je nepodstatné. Jaká náhoda, že? Ještě že mé jméno je Lord Voldemort. Tento kouzelník si zaslouží zemřít jako všichni mudoivé a kouzelníci z mudlovských rodin.
Tento kouzlník je ale výjimečný jednou věcí.
V Bradavicích se ucházel o místo profesora sudia mudlů.
Ty to Jessico možná nevíš, jelikož hned jak jsem se dozvěděl že by jsi se měla učit studium mudlů jsem jo unesl.
Samozřejmě bonus je to, že je to kouzelník z mudlovské rodny.
Drahá Jessici, chtěla by jsi být podstěna a zavraždit ho, klidně ti to přenechám." dokončil to s chladným úšklebkem otec

Se strachem jsme polkla.
Přede mnou se objevil muž kolem 40 let, byl vyhublý a vypadal že má za sebou spousty kleteb cruciatus.
Přelil mě pot s odvaha byla ta tam.

„Zabiješ ho nebo to mám udělat já?" zeptá se otec po mém dlouhém váhání

Mlčím a jen kývnu na otce ať to udělá on.

„Avada Kedavra." zazní síní ledovým hlasem
Přede mnou padne tělo bezvládného kouzelníka na zem.
Do očí se mi nahrnou slzy a s těží je potlačím.
Byla jsem svědkem vraždy.
Nezachránila jsem ho.
Nic jsme neudělala.
Jen jsem zbaběle přihlížela.

Zbytek schůze už jsme neposlouchala a hned jak skončila jsem se vytratila jako první.

Když jsem se objevila v Bradavicích bylo něco po jedenácté večer.
Je skvělé že jsem zameškala celý den vyučování.
Usla jsme s myšlenkou na Toma.
Na zemřelého Toma.
Pořád jsem měla před očima jeho pohled, umučený pohled.

Ráno
Ráno jsme vstala s umučenou tváří s myšlenkou na včerejšek.
Ve vyučování jsem ignorovala profesory.

„Slečno!" zastavil mě na chodbě známý profesor White
Otočím se na něj a ve tváři mám chlad.

„Buďte jako dřív, zapomeňte na na pana Blacka." začne profesor White a chytne mě za ruku

„A vy přestaňte strkat nos do věcí do který vám nic není." odseknu a vysmeknu se mu

„Možná by jste ze divila ale je mi do toho víc než si myslíte." řekne s klidem

„Nechte mě na pokoji a hleďte si sám sebe." vyštěknu a odběhnu do knihovny
V knihovně jsme si přečetla pár drobnťch knížek o černé magii a vydala se do svého pokoje.

Je ze mě ta, za kterou jsem nikdy nechtěla být.
Je ze mě ta, která je teď mocná ale vždy si říkala že nechce být.
Je ze mě Raddlová.