Stát se ze dne na dej sirotkem je šílený to musím uznat. Něco se ve mně v ten den zlomilo. Do péče jsme naštěstí nešli s bráchou k někomu cizímu, ale k naší tetě. Nebydlela daleko od našeho rodného domova. Takže jsme furt ve stejném prostředí, furt stejní lidé, stejná škola a ten stejný kretén od bráchy. Nechápu jak se s nim může přátelit. Upřímně mi leze na nervy. Ale něco je jinak. Jak se ve mně něco zlomilo tak cítím jinak. I jeho vidím o něco jinak.